„Nadále doporučujeme zdravotníkům, těm, kteří pečují o nemocné, a nemocným, aby roušky nosili,“ řekla Nitzanová. „Pokud je roušek dostatek, může je veřejnost nosit. Zároveň upozorňujeme, že veřejnost musí být obeznámena s tím, že roušky nejsou jedinou ochranou, nutné je dodržování celého souboru opatření, jako je sociální odstup a dodržování opatření vydaných úřady,“ zdůraznila.
Nitzanová poznamenala, že roušky nejsou jediným a soběstačným nástrojem ochrany, ale pouze doplňkem. „Nepomáhají tak, jak bychom si představovali,“ dodala.
Na počátku dubna se WHO postavila proti tomu, aby veřejnost používala
Bude trvat roky, než se zjistí, kde se stala v nejhůře koronavirem postižené Lombardii chyba |
profesionální ochranné pomůcky včetně profesionálních roušek a respirátorů. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus to zdůvodnil tím, že lékařské roušky a respirátory by měly být přednostně vyhrazeny zdravotníkům v první linii boje s koronavirovou pandemií.
WHO následně vydala podrobné pokyny k používání roušek. Zároveň tehdy zdůraznila, že nejsou důkazy, že nošení roušek jakéhokoli typu zdravými lidmi v širší komunitě je prevencí nákazy. V lidech navíc podle WHO mohou vyvolávat falešný pocit bezpečí a tendence podcenit jiná ochranná opatření.
Některé státy ponechávají nošení roušek na úvaze veřejnosti, jiné, jako například Rakousko, nařídily jejich používání v hromadné dopravě či při nakupování. Česko se až na výjimky vydalo cestou všeobecného používání roušek na veřejnosti.
Průzkum společnosti Nielsen Admosphere, který byl zveřejněn před týdnem, ukazuje, že sedmdesát procent Čechů považuje roušky za smysluplné preventivní opatření. Jako neúčinné ho vidí 22 % lidí a osm procent veřejnosti si není jistých.
Koronavirová situace v Evropě je stále vážná
Za poslední týden se podle Klugeho počet nakažených v Evropě zvýšil o 15 % a počet úmrtí, které s infekcí souvisí, o 18 %. Dosud se tak na kontinentu nakazilo přes 1,4 milionu lidí, z nichž přes 129 000 nákaze podlehlo.
„Na evropský region nyní v celosvětovém měřítku připadá 46 % případů a 63 % úmrtí. Oblast tak nadále čelí tvrdým dopadům pandemie,“ upozornil Kluge.
Poznamenal, že Španělsko následované Itálií, Británií, Německem a Francií
mají nadále nejvyšší bilance, ale že karanténní opatření tam zafungovala, takže se šíření infekce zpomalilo a počet nových případů klesá. Naopak ve východní Evropě, mimo jiné v Rusku, na Ukrajině či Bělorusku, epidemie sílí.
Karanténa dává smysl. Mezinárodní studie chválí model použitý i v Česku |
S tím, jak jednotlivé státy začínají nad situací získávat kontrolu, přistupují k plánům na uvolnění karanténních opatření. S tím ale musí podle Klugeho jít ruku v ruce přípravy na plné zpřístupnění zdravotní péče i pro nekoronavirové pacienty.
„Vyzývám vlády a zdravotní úřady, aby našly způsob, jak obnovit rychle a bezpečně ostatní zdravotnické služby, jakmile šíření nákazy dostanou pod kontrolu,“ řekl Kluge. Upozornil tak na fakt, že pandemie výrazně zhoršila přístup k lékařské péči ostatním pacientům.
Apeloval rovněž na obyvatele, aby zajistili očkování dětí proti nemocem, na které vakcína existuje. Vakcinaci považuje Kluge za nejúčinnější ochranu. Takto chráněné děti, ale i očkovaní lidé, se v budoucnu mohou vyhnout souběhu více nemocí, což se při nynější pandemii ukázalo jako důležité. Navíc hrozí, že dokud nebude vakcína proti koronaviru, bude svět čelit dalším vlnám covidu-19, dodal Kluge.
