Začalo to jako roztomilé zapomínání. Po pár měsících ale choroba šestaosmdesátiletou paní Jiřinu z Kyjova docela pohltila. "Babička se bez vysvětlení svlékala a vybíhala na ulici. Každou chvíli chtěla domů - do stavení, ve kterém jako malá vyrůstala a na jehož místě dnes stojí supermarket," popisuje vnučka seniorky.
ČTĚTE TAKÉ: |
Sotva rodina odnesla talíř od oběda, babička chtěla nový. Vůbec si nepamatovala, že už jednu porci knedlíků spořádala. "Kdyby přišel do domu někdo cizí, myslel by si, že ji snad týráme hladem," popisuje útrapy mladá žena.
Co je Alzheimerova nemoc?Choroba, kterou poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer. Bylo to v roce 1907. Nemoc narušuje část mozku, takže se oslabuje myšlení, paměť a úsudek. část mozku, oslabuje myšlení, paměť a úsudek. Bývá nejčastější příčinou demence, která postupně vede až k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. |
Podobnými problémy trpí v Česku stále víc lidí. Podle posledních odhadů je nemocných kolem 135 tisíc, přitom ještě před patnácti lety to byla sotva polovina. "Odhadujeme, že do poloviny století se počet nemocných téměř zdvojnásobí," říká šéfka České alzheimerovské společnosti Iva Holmerová. Odborníci proto začali Alzheimerově nemoci a demenci přezdívat "novodobý mor".
Co všechno za epidemií stojí, se podle odborníků stále neví. "Rizikovým faktorem je ale rozhodně věk. Většina pacientů je starších pětašedesáti let," vyjmenovává známé příčiny nemoci Jakub Hort z Centra pro poruchy kognitivních funkcí Fakultní nemocnice Motol. Proto jsou mezi nemocnými častěji zastoupeny ženy, které se obecně dožívají vyššího věku.
Nepít a nekouřit
Daleko větší šanci na onemocnění mají také lidé, kteří si svévolně ničí své nervové buňky tabákem nebo alkoholem. "Při Alzheimerově chorobě se totiž ve velkém v mozku tvoří bílkovina beta-amyloid, která narušuje fungování nervových buněk. Ty potom přestávají fungovat a odumírají," popisuje Hort. Zbylé buňky zase mezi sebou hůř komunikují.
"Čím méně nervových buněk si tedy člověk během života zničí, tím později se u něj případná choroba objeví," říká lékař. Jakmile ale jednou choroba u pacienta propukne, není mu pomoci. Lék na Alzheimerovu nemoc totiž dnešní medicína nezná. Lékaři dokážou jen zpomalit průběh choroby.
Fakta o nemoci
|
Přesto léčba spolyká miliony. Třeba jen Všeobecná zdravotní pojišťovna zaplatí za třicet tisíc svých oficiálně léčených klientů s Alzheimerovou chorobou kolem 1,2 milionu korun. "Za poslední tři roky stouply náklady na tyto pacienty o více než osmdesát milionů," podotýká mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.
Na alzheimera se navíc nabaluje celá řada dalších zdravotních problémů. Alzheimerova nemoc je třeba nejčastější příčina syndromu demence. Péče o nemocné seniory proto dnes přijde Česko na zhruba jedno procento hrubého domácího produktu.
Chce to víc ošetřovatelů
Stát proto začíná situaci řešit. Dal dohromady takzvaný akční plán, podle kterého by měli být čeští senioři pod drobnohledem. Měli by pravidelně navštěvovat své obvodní lékaře a při sebemenších příznacích nemoci prodělat speciální vyšetření - třeba na magnetické rezonanci.
"Dnes totiž o spoustě pacientů nevíme, takže je ani nemůžeme včas podchytit a průběh jejich nemoci zpomalit," vysvětluje gerontoložka Iva Holmerová, která na nové koncepci ministerstva zdravotnictví spolupracovala.
V plánu je podle ní také rozšířit řady vyškolených ošetřovatelů - ať už těch ústavních, nebo domácích. Rodinám, v nichž postižení senioři žijí, by zase měla být k dispozici zvláštní kontaktní centra.
Česko tak navazuje na další evropské státy, které už podobný akční plán mají - třeba Francii nebo Británii. Podle statistiky World Alzheimer Report totiž trpí Alzheimerovou chorobou ve světě přes 30 milionů lidí starších 65 let.
