„Zpočátku je totiž nic nebolí,“ konstatuje profesor Štěpán Svačina z 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Ve chvíli, kdy se potíže objeví, bývá už ale dost často pozdě.“
Pokud se však při preventivní prohlídce podaří včas zachytit první signály nemoci, pak mají lékaři velkou šanci nemoc zastavit, nebo alespoň přibrzdit její rozvoj. Mnohdy pro to ovšem musí pacienti také sami něco udělat. Především změnit stravovací i pohybové návyky a nezapomínat na zmíněné preventivní prohlídky.
První signály
Padesátník nemusí mít žádné potíže, a přesto u něj mohou lékaři objevit první známky civilizačních onemocnění. „Těsně po padesátce nejčastěji u mužů zachytíme vysoký krevní tlak či zvýšenou hladinu cholesterolu,“ uvádí příklady profesor Štěpán Svačina. „Další velice častou diagnózou je diabetes 2. typu. Anebo prediabetes.“ Prediabetes je stav, který se v mnohém podobá cukrovce, ale skutečným onemocněním zatím není. Tito muži mohou mít pět až deset let lehce zvýšenou hladinu krevního cukru, která však ještě neodpovídá diagnóze diabetu. Ale i v tomto přechodném období jim hrozí podobná nebezpečí jako diabetikům.
„S přibývajícími roky se riziko zvyšuje, obzvlášť pro ty, kdo trpí nadváhou a vedou sedavý způsob života,“ říká Marta Klementová, vedoucí lékařka pražského diabetologického centra DIAvize. „K varovným příznakům diabetu patří únava, neustálá žízeň a s tím spojené časté močení, zhoršený zrak i sluch, svědění kůže, mravenčení rukou a nohou, zvýšený hlad,“ popisuje.
Diabetes může mít nepříznivý vliv na oči, srdce, ledviny i nervy. V kombinaci s vysokým krevním tlakem představuje podle posledních studií i zvýšené riziko Alzheimerovy choroby.
Vyvážená strava, dostatek pohybu a spánku. Mnoha nemocem lze předejít |
Nejvíc ohrožení jsou přitom lidé, kteří mají vysoký krevní tlak nebo cukrovku 2. typu už ve středním věku, tedy mezi čtyřicítkou a padesátkou. S přibývajícími roky ubývá také v těle kolagenu – bílkoviny, která je základní stavební hmotou pojivových tkání. má za následek bolesti kloubů, ale také vrásky a ztrátu pružnosti pokožky, postihovat může i srdce nebo cévy,“ říká lékař Karel Benda ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
S věkem přibývá nádorů
Kolem padesátky se začínají častěji objevovat i onkologická onemocnění. Muže nejvíce ohrožují nádory prostaty, jejíž výskyt sice stále roste, ale úmrtnost na tuto nemoc se naštěstí snižuje. „K prvním příznakům patří nechutenství či nečekaná, třeba i mírná redukce, hmotnosti,“ uvádí profesor Svačina. „Lékaře by ale pacienti měli včas navštívit i při jakékoliv další náhlé změně zdravotního stavu.“
A to nejen kvůli možnému riziku rakoviny prostaty. Velice častým onemocněním padesátníků je nádor tlustého střeva, v jehož výskytu je Česká republika stále na špičce celosvětového žebříčku.
Po padesátce by proto muži měli absolvovat jednoduchý test na krvácení do stolice. Díky tomuto vyšetření lze orientačně zjistit, zda nejsou tímto nádorem ohroženi. Mnohem přesnější je kolonoskopie, při níž se pomocí endoskopu vyšetří tlusté a případně i tenké střevo.
Zmíněný test mají padesátníci zdarma, od věku 55 let mají zdarma i preventivní kolonoskopické vyšetření. Přesto této možnosti využívá jen málokdo.
Typicky mužskou nemocí je také karcinom plic, který postihuje zejména kuřáky. V poslední době se proto hodně diskutuje o tom, zda by nebylo vhodné u této ohrožené skupiny provádět CT screening, tedy snímky plic pomocí výpočetní tomografie.
O svém diabetu třeba nevíte. Pozor na kombinaci málo pohybu, hodně jídla |
Velice časté bývají kolem padesátky také nádory slinivky břišní, které se však zatím bohužel příliš nedaří preventivně odhalovat. Nejnovější studie ukázaly, že tyto nádory velice často postihují pacienty s prediabetem i s diabetem 2. typu v prvních dvou letech po stanovení diagnózy. Diabetici, kteří se svým diabetem žijí déle, už nejsou zmíněným onemocněním tolik ohroženi.
Gratulace s pozvánkou
Před několika lety rozesílali praktičtí lékaři čerstvým padesátníkům spolu s blahopřáním k narozeninám i pozvánku na preventivní prohlídku. „Byla adresovaná těm, kteří na tyto prohlídky běžně nechodí,“ říká Štěpán Svačina. „Akce měla poměrně dobrý ohlas, ještě lépe však lidé reagují na opakované výzvy.“
Během preventivní prohlídky by měl praktický lékař s pacientem probrat nejen rodinnou anamnézu, ale i udělat odběry a pohovořit si s ním o jeho životním stylu.
Podle slov profesora Svačiny je přitom zmíněný pohovor stejně důležitý jako biochemické rozbory. Zdánlivě nevinný dotaz, zda se pacient při chůzi do vyšších pater nezadýchává, může totiž včas odhalit třeba srdeční selhání. Stejně tak by se měl ale lékař zajímat i o to, zda jeho klient nemá trávicí potíže, jak je na tom s hmotností, s pohybem a se stravováním. A také zjistit, jestli nemá problémy se sluchem či zrakem. A pokud hůř slyší nebo vidí, doporučit mu návštěvu příslušného specialisty.
Diabetikům, ale nejen jim, po padesátce hrozí poměrně často zelený zákal. Zastavit rozvoj této oční nemoci je přitom možné pouze tehdy, pokud se ji podaří včas odhalit.
Praktičtí lékaři by ale svým pacientům měli rovněž připomínat screeningová vyšetření a také očkování, která je mohou před některými nemocemi účinně ochránit. V současnosti se v odborných společnostech hodně diskutuje o tom, jak tyto preventivní prohlídky ještě zlepšit. Větší roli při nich by měli v budoucnosti nejspíš hrát i nutriční terapeuti, kteří mohou pacientům pomoci s ozdravěním jídelníčku.
Očkování není jen pro děti
Řada lidí žije v domnění, že očkování je důležité hlavně pro děti. Ve skutečnosti má ale svůj význam i v dospělém věku. „Starší lidé mají dokonce nárok na očkování proti chřipce zdarma,“ uvádí profesor Svačina. „Této možnosti využívá ale jen málokdo.“
Podobná situace je i u očkování proti pneumokokům. Vakcína přitom pacienta chrání nejen před samotným onemocněním, ale i před zdravotními komplikacemi, které s ním mohou souviset. Podle nejnovějších studií například u starších lidí, kteří prodělají závažnější chřipkové onemocnění či zápal plic doprovázený vysokými teplotami, dochází k výrazným změnám ve výstelce cév. V následujícím roce po prodělané infekci jim proto hrozí zvýšené riziko infarktu a cévní mozkové příhody.
Poměrně často padesátníci zapomínají na očkování proti tetanu, jež mohou ocenit třeba ve chvíli, kdy se poraní při práci na zahrádce. Mnozí padesátníci chodí také rádi do lesa na houby nebo na procházky do přírody. Právě tam mohou ovšem často narazit na klíšťata. Účinnou ochranu jim v tomto případě může poskytnout vakcína proti klíšťové encefalitidě. Popřemýšlet o tom, jak se před podobnými riziky chránit, se proto určitě padesátníkům vyplatí.
