Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, když v závěru roku před novináři shrnoval výsledky svého resortu, si pochvaloval, že zrušení regulačních poplatků, které pacienti museli při návštěvě lékaře platit, učinilo zdravotní péči dostupnější všem potřebným a vůbec se nenaplnily varovné předpovědi, že kvůli tomu budou najednou ordinace přetížené pacienty, které by placení poplatku jinak odradilo.
Více se však bude platit jinde – jako obvykle, i letos se zvyšují minimální měsíční zálohy na zdravotní pojistné, které vybírají zdravotní pojišťovny.
Kdo zaplatí pojišťovně víc?
|
Zejména pro lidi, kteří si platí své zdravotní pojištění sami, je důležité zaznamenat změnu ve výši minimální částky, již je třeba za každý měsíc pojišťovně poslat. Živnostníci neboli osoby samostatně výdělečně činné musí od ledna platit minimální měsíční zálohu na pojistné ve výši 1823 korun. V loňském roce to bylo míň, 1797 korun. Je to sice rozdíl jen pár korun, ale když je správně nezaplatíte, poroste vám penále.
Minimální vyměřovací základ pro živnostníky se totiž odvíjí od průměrné mzdy v celé ekonomice a ta zase vzrostla (na 27 006 korun měsíčně). Zdravotním pojišťovnám tuto minimální sumu odvádí více než polovina všech živnostníků. A určitě je dobré připomenout, že zálohu na pojistné musí hned začít platit i ti lidé, kteří se samostatnou výdělečnou činností v roce 2016 teprve začínají.
Vyšší minima i pro lidi bez práce
Zvyšují se také minima pojistného za zaměstnance a za osoby bez zdanitelných příjmů. V obou těchto případech činí 1337 korun měsíčně (zatím to bylo 1242 korun). Tentokrát výpočet pojistného vychází z minimální mzdy, která od ledna činí 9900 korun. V případě zaměstnanců tuto částku odvádí zaměstnavatel, takže ti se o to starat sami nemusí. Zato lidé žijící bez zdanitelných příjmů, aniž by byli důchodci či nahlášení nezaměstnaní, si toto pojistné musí platit sami. Jsou to například osoby v domácnosti, které nepečují o malé děti, studenti škol neuznaných ministerstvem školství za součást systému soustavné přípravy na budoucí povolání a podobně.
Zvyšují se také prostředky, které do zdravotního pojištění odvede stát za „své“ pojištěnce. Těmi jsou zejména důchodci, děti, nahlášení nezaměstnaní, lidé na rodičovské dovolené a další. V tomto případě se platba pojistného zvyšuje z dosavadních 845 korun na nynějších 870 korun měsíčně. Peníze platí stát, ale nemusí uškodit se ve své zdravotní pojišťovně zeptat, jestli je všechno v pořádku a platby skutečně docházejí.
Zdravotní pojištění pro osoby s nízkými příjmy podraží |
Díky zmíněným vyšším odvodům pojistného budou mít zdravotní pojišťovny vyšší přísun peněz. „Na péči o klienty vynaloží naše pojišťovna v roce 2016 o téměř sedm miliard korun více než v roce 2015,“ uvádí například mluvčí největší, Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
Změnit pojišťovnu lze i od poloviny roku
Se zdravotními pojišťovnami (teď jich v Česku působí sedm) je letos spojena i další relativně podstatná změna. Do loňska platilo, že člověk mohl přejít k jiné pojišťovně vždy s platností od 1. ledna, ale požádat o to musel alespoň šest měsíců předem, tedy vlastně nejpozději 30. června, a pak zbytek roku čekat, než se převod uskuteční. Pokud ho myšlenka na přechod k jiné zdravotní pojišťovně napadla až v červenci, musel na její uskutečnění čekat dokonce celého následujícího půldruhého roku.
I letos smí člověk přejít k jiné zdravotní pojišťovně pouze jednou ročně, ale teď už ke dvěma termínům – od 1. ledna nebo od 1. července. Přihlášku k nové zdravotní pojišťovně je však nutné podat nejpozději tři měsíce před požadovaným dnem změny.
Pro běžného člověka z toho vyplývá, že si může snáze a rychleji vybírat tu pojišťovnu, která se mu začne zdát výhodnější, třeba i díky tomu, že nabízí pro něj zajímavé nadstandardní služby. Ne vždy je jejich využívání úplně pohodlné – obvykle se musíte nejprve přihlásit do specializovaného programu pojišťovny, abyste na ně měli nárok. I potom si vybrané benefity často musíte nejdřív sami zaplatit a pak teprve jít s účtem do pojišťovny, kde vám jej zpětně proplatí. Obvykle také nedostanete službu celou, ale musíte si na ni připlatit ze svého.
Od očkování po pobytu moře
Ale i tak se třeba právě vám některé benefity vyplatí. Mohou to být příspěvky na různá dobrovolná očkování, třeba proti klíšťové encefalitidě, žloutenkám A a B, pásovému oparu nebo třeba na očkování před cestou do exotického zahraničí. Objevují se příspěvky na bezlepkovou dietu dětem trpícím celiakií, na nadstandardní vyšetření onkologem i třeba na vitamíny.
Některé pojišťovny míří na děti – třeba VZP připlatí až tisíc korun ročně na jejich pohybové aktivity, které mají vést ke snížení nadměrné hmotnosti pod dohledem lékařů. Poměrně známý je i její program zvaný Mořský koník, který zahrnuje ozdravné pobyty pro nemocné děti u moře, momentálně u Egejského, za který pojišťovna platí dvě třetiny nákladů a rodiče zbývající třetinu. Obvykle to vychází tak, že za každý den takovéhoto pobytu dítěte umoře platí VZP tisícovku a rodiče pět set korun. Podstatně menší částkou přispívá pojišťovna i na ozdravné pobyty v tuzemsku, třeba na školy v přírodě pro děti ze smogových oblastí, jejichž rodiče na něj dostanou příspěvek 1200 korun.
Pojišťovny samozřejmě nabízejí i benefity pro dospělé, ať už to je příspěvek na cvičení s cílem snížit hmotnost, nebo třeba příspěvek na odvykání kouření.
Pro někoho tedy může být docela zajímavé podívat se třeba na webu, jestli jeho pojišťovna nenabízí program, který by se mu vyplatil, případně zda takový benefit neplatí pojišťovna jiná, ke které by kvůli tomu stálo za to přestoupit – samozřejmě za předpokladu, že s ní mají smlouvu i ti lékaři, k nimž člověk už chodí a nechce je měnit.
Benefity v ohrožení
Nicméně není jisté, zda budou stejné benefity platit také další rok. Letos totiž budou poslanci projednávat legislativní opatření, podle něhož by musely zaměstnanecké pojišťovny převést své účty z komerčních bank do České národní banky. To by sice na jednu stranu znamenalo jejich větší kontrolu i zajištění, ale současně také ztrátu úroků, protože ty ČNB za vklady neplatí. Jak varuje například ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra David Kostka, tím by pojišťovny přišly o příjmy z úroků, které podobně jako příjmy z pokut dosud využívají právě na nadstandardní programy.
Může se tedy teoreticky stát, že letos změníte zdravotní pojišťovnu právě kvůli benefitu, na který pak ale už nebudou peníze a pojišťovna ho zruší dřív, než jej vůbec stačíte využít.
Podobně jako dříve se dá zdravotní pojišťovna změnit jen jednou ročně, od letoška však ke dvěma datům. Kdo si žádost o změnu pojišťovny podá do 31. března, přejde k jiné pojišťovně od 1. července. Kdo si pak podá žádost do 30. září, přejde k jiné pojišťovně od 1. ledna 2017. Jestliže někdo v průběhu kalendářního roku požádá o přechod k jiné zdravotní pojišťovně dvakrát, má smůlu – druhá podaná žádost se automaticky považuje za neplatnou.
