LN V jednom televizním pořadu jste řekl, že v zahraničí je zubařská péče tak drahá, že si lidé nedovolí zanedbat péči o chrup. Není to i u nás cesta, jak donutit lidi, aby se snažili předejít zubařským zákrokům?
Vyšší platby za kvalitnější ošetření, které ale skoro všichni chtějí, opravdu dramaticky snížily počet kazů a třeba bezzubost v České republice. Lidé pochopili, že je lepší být zdravý. Díky mezinárodní výměně informací a systému školení České stomatologické komory, který nemá ve zbytku medicíny obdoby, se značně zlepšila kvalita práce našich zubních lékařů. Jenže v této zemi je milion lidí v exekucích, jsou matky samoživitelky, nezaměstnaní a třeba i vězni. Je obtížné po nich chtít platby. Když je bolí zub, nechceme přece, aby v zoufalství museli někde krást! A co lékaři, kteří se o ně starají, mají to být ti nejchudší z chudých?
LN Jak jsme na tom celkově v porovnání se světem?
Velká část našich zubních lékařů umí a poskytuje péči na úrovni špičky ze Švýcarska. Horší je to s péčí o chudší lidi. Tam v porovnání s Německem dramaticky zaostáváme. Česká stomatologická komora přichází s řešeními, jak bez dramatického nárůstu financí tohle řešit soustředěním peněz pro potřebné, ovšem v základní kvalitě. A ta se musí dostat postupně na úroveň Německa. Jako celá naše země.
LN Radíte pacientům si večer třeba při sledování televize vzít kartáček, už i bez pasty, a zuby si čistit i dvacet minut. Nemůže si takto někdo příliš horlivým čištěním způsobit problém?
Pokud má správnou techniku a kartáček, je to bezpečné. Horší důsledky má pravý opak – nedostatečná hygiena. Sám nejdu vždy spát se stoprocentně klidným svědomím, že mám zuby čisté jako zrcadlo. Češi musí čistit o hodně více a používat moderní prostředky.
LN Když už se přece jen kaz objeví, lékař s pacientem řeší, jakou plombu zvolit. Zda stříbrný amalgám, či bílou plombu. V čem spočívají jejich výhody a nevýhody?
Výhodou amalgámu je, že je levný a stálý. Kvalitně zhotovená výplň při dobré hygieně pacienta vydrží desetiletí. Tak to mám v ústech ke své spokojenosti i já. Jenže aby amalgám „držel“, musí se odvrtat více zubní tkáně. A to je hlavní nevýhoda. Amalgám je zdravotně v pořádku, ale představuje ekologický problém kvůli obsahu takzvané metylrtuti, která se nakonec uvolní do životního prostředí. Od roku 2030 bude zakázán a je třeba se s ním systematicky loučit. Alternativ k amalgámu je hodně. Dětem se hradí skloionomerní výplně, které dokonce působí preventivně proti kazům, ale méně vydrží. Zlatým standardem jsou fotokompozitní výplně, lidově bílé plomby. Ty jsou za určitých podmínek hrazeny dětem. Je to skvělý materiál, ale vyžaduje pečlivou práci lékaře a to stojí čas i peníze. Větší části zubů dnes nahrazujeme často keramikou, dokonce ji obrábějí v ordinacích poloautomaty, a jsou země, které zvažují, že tohle nebudou platit ze zdravotního pojištění. Od toho jsme ale daleko. Nicméně třeba na Slovensku dostane každý pacient stejné peníze a výplň si vybere a případný nedoplatek si hradí sám. V Česku jsou „na pojišťovnu“ jen amalgámové výplně. Tak jich zhotovujeme skoro nejvíc na světě.
LN Stále více pacientů chce vytrhnutý zub nahradit implantátem. Není to zrovna levná záležitost. Jsou v Česku některé implantáty hrazené z pojištění?
Zubní implantáty u nás hradí jen některé zdravotní pojišťovny a jen těžkým pacientům (typicky onkologickým) ve vybrané síti nemocnic. Zas tak drahá položka to ale není. Zachránit hodně poškozený zub stojí více než ho nahradit zubním implantátem. Ceny implantátů závisí hlavně na složitosti operačního výkonu. Někdy je to práce na pět minut, někdy na dvě hodiny. Na internetu lze najít cenu za zavedení implantátu hluboko pod 10 000 korun, ale i za pětinásobek. U mě záleží na počtu implantátů v jedné operaci a nutnosti používat další materiál – je to obvykle deset až patnáct tisíc korun. Ale může to být i více.
LN Od roku 2027 by žádné dítě v EU nemělo mít zubní kaz. Jak toho chtějí zubaři docílit? Bude osvěta vycházet jen od nich, nebo půjde popud z ministerstva zdravotnictví?
Několik zemí se rozhodlo, že do roku 2027 odstraní zubní kaz u dětí. Hlavním nástrojem je výuka hygieny dutiny ústní na školách. To děláme v České republice už nyní za peníze České stomatologické komory, řady projektů různých organizací a díky sponzorům a rodičům dětí. Nyní se snažíme, aby na prevenci přispívaly pojišťovny z Fondu prevence, což si myslíme, že je jejich povinnost. Dá se tím ušetřit pojišťovnám asi miliarda korun ročně nejméně. Nemluvě o problémech pacientů.
LN Můžete porovnat zubní péči na počátku své kariéry a nyní?
Stomatologie je velmi konkurenční obor, který rychle inovuje. Tím se liší od „velké medicíny“, kde je obvykle obor v rukou třeba pěti firem. U nás jsou jich tisíce a pořád se předhánějí v novinkách. Lékař, který nestíhá jít s dobou, přichází o náročné pacienty. Stomatologie brzy přijde doslova s průmyslovým pojetím plným počítačů a robotizace – a to i v podhorské vesnici. Podle všeho to sníží náklady.
