PAŘÍŽ Psal se 7. březen 1966 a Charles de Gaulle oznamoval americkému prezidentovi Lyndonu Johnsonovi, že Francie vystupuje z vojenských struktur NATO. Cílem bylo „ochránit francouzskou suverenitu“, jinými slovy neoslabovat pozici Paříže. S podobným cílem – tedy posílit francouzské postavení – včera prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že země galského kohouta se opět stává plnoprávným členem alianční rodiny.
„Nastal čas skoncovat s touto situací. Je to v zájmu Francie a je to v zájmu Evropy,“ oznámil současný francouzský prezident přesně 43 let a čtyři dny poté. Podle něj je opětovné plné začlenění do vojenských struktur NATO ve francouzském národním zájmu – a může posílit postavení Evropy jako takové v alianci.
„Vřele vítám rozhodnutí francouzského prezidenta,“ komentoval Sarkozyho již dříve avizovaný krok generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. A připomněl, že Francie i se svým setrváním pouze v politických strukturách byla důležitým členem aliance, a to především vzhledem ke své účasti v jejích mírových misích.
Paříž: Dál si o sobě budeme rozhodovat sami Návrat Francie do všech řídicích vojenských struktur včera ještě před Sarkozym obhajovali ministři obrany a zahraničí Hervé Morin a Bernard Kouchner, podle nichž není pravda, že by tím země ztrácela svou volnost rozhodování ve vojenských otázkách. Morin zdůraznil, že Paříž se bude nadále účastnit aliančních operací, kdy ona bude chtít – a s množstvím vojáků, které sama určí.
Záměr vlády, který musí ještě posvětit parlament v hlasování příští úterý, vyvolal ve Francii ostrou polemiku. Strach ze ztráty suverenity neprojevuje jen parlamentní opozice v čele se socialisty a centristy, ale i část vládní pravice z řad gaullistů, kteří vzpomínají na odkaz generála Charlesa de Gaulla. Nepředpokládá se ovšem, že by vládní Svaz pro lidové hnutí, který má pohodlnou většinu, cestu zpět zhatil. Formálně by pak NATO mělo Francii přijmout na summitu aliance ve Štrasburku a Kehlu počátkem dubna.
Sarkozy odsoudil odpůrce integrace mimo jiné ze „sterilního antiamerikanismu“. Předsedkyně opozičních socialistů Martine Aubryová totiž předtím prohlásila, že vládní záměr nic neospravedlňuje, a vyjádřila přesvědčení, že se tím Francie opět chce podřídit Spojeným státům.
Před 43 lety někdejší francouzský prezident Charles de Gaulle svou zemi ze dvou velících skupin vymanil, protože považoval NATO za mocenský nástroj Spojených států, který měl hájit především zájmy Washingtonu ve studené válce s Moskvou.
Vroce 1989 se ale situace změnila, a jak včera napsal francouzský list Le Figaro, o návrat do integrovaného velení NATO začal usilovat v 90. letech již tehdejší francouzský prezident François Mitterrand. Jeho nástupce Jacques Chirac pak na něj navázal.
