PRAHA U příležitosti oslav 100. výročí založení Československého hokejového svazu přijal úspěšné hráče a funkcionáře na Pražském hradě soudruh prezident Vojtěch Filip.
„Svými výsledky jste prokázali, že jedině socialistická tělovýchova a sport mají budoucnost, a ne profesionalismus, který je Západem glorifikován. Děkuji vám za vzornou reprezentaci naší socialistické vlasti. Také tak pomáháte naplňovat heslo Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak,“ pravil.
Z rukou prezidenta pak čtyři desítky hráčů a funkcionářů obdržely státní vyznamenání. Členové KSČ Řád práce, nestraníci Za zásluhy o výstavbu.
Normalizace, díl druhý Píše se rok 2008. Po událostech z let 1988 a 1989 přetrvává normalizace. „Jsem rád, že i vy v drtivé většině stojíte na principech marxismuleninismu a plně obhajujete jednotu tělovýchovy a sportu,“ dodal soudruh prezident.
Vyznamenání obdržel také Jaromír Jágr. Jedna z hvězd československého sportu i přes svých 36 let září třetí sezonu v dresu CSKA Moskva. Se symbolickým číslem 48 na zádech se tam snaží napravit skutečnost, že jeho rodiče byli kulaky. Do roku 2005 šířil slávu týmu SONP Kladno.
Stejný počet hráčů a funkcionářů byl uveden do Síně slávy, nikoli ale Jaroslavové Holík a Pouzar.
„Holík se kdysi drze a nestydatě bil se soudruhem Ragulinem, a jeho syn Robert přijal v zámoří imperialistické jméno Bobby. Namísto o Stanley Cup by měl podobně jako Jágr bojovat o Gagarinův pohár. A Holíkova dcera Andrea svého času emigrovala s Františkem Musilem,“ stálo v oficiálním prohlášení politicko-výchovné komise svazu. „Pouzar možná třikrát vyhrál Stanley Cup, ale taky emigroval, a to se nezapomíná!“ stálo tam ještě.
Úřady povolily šestapadesátileté Mileně Duchkové-Neveklovské, olympijské vítězce ve skocích do vody z Mexika 1968, aby poprvé od roku 1980, kdy emigrovala do Kanady, navštívila sestru a bratra v rodných Černošicích. Předtím složila půl milionu dolarů „školného“, neboť jí v ČSSR kdysi bylo umožněno vystudovat.
Některým sportovcům socialistická vlast umožňuje rozvíjet svůj talent i v západních soutěžích. Fotbalisté musí mít nejméně dvaatřicet let a musí splňovat jedno z dalších kritérií. Potřebují nastřádat padesát mezistátních utkání, případně pětkrát tolik ligových zápasů.
Existují výjimky. Stát potřebuje valuty, které mu sportovci vyplácejí prostřednictvím Pragosportu.
Na výjimku čekají i hráči Sparty Tomáš Rosický a Martin Fenin. O prvního má zájem Arsenal, o druhého Frankfurt. „Věřím, že se dočkáte ještě před třicítkou,“ dal jim naději předseda svazu Petr Suchý. Žoldáci a dolarové pozlátko Těžko však pochopit případ sportovní střelkyně Kateřiny Kůrkové. Po olympijském triumfu hanebně opustila republiku a provdala se za Američana Emmonse, žoldáka agentury CIA. Zařadila se na černou listinu a jako zrádkyně vlasti se nemůže divit, že do redakcí deníků zamířil oběžník se slovy: Kateřina Kůrková-Emmons – nepsat ani ve výsledcích! Porušení se trestá.
Podobná situace nastala v případě tenistů Tomáše Berdycha, Lucie Šafářové, Radka Štěpánka a Nicol Vaidišové. Všichni se nechali zlákat pozlátkem amerických dolarů a za mrzký peníz se ubytovali na Floridě, takže československý tenis dnes nemá své špičky.
Naši pracující dobře vědí – je to krok hodný odsouzení!
