Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Mlácení studentů na Národní nebyla žádná krvavá řež, tvrdí Zeman

Česko

  17:32
PRAHA - Revoluci v roce 1989 vyvolala nepravdivá zpráva o smrti studenta Martina Šmída, ne zákrok Sboru národní bezpečnosti na Národní třídě, řekl prezident Miloš Zeman při sobotní debatě se svým předchůdcem ve funkci Václavem Klausem. Také prohlásil, že demonstrace na Národní třídě nebyla žádným krvavým masakrem.

Miloš Zeman při sobotní debatě 15. 11 se svým předchůdcem ve funkci Václavem Klausem. foto:  Dan Materna, MAFRA

„Prosím vás, každý, kdo někdy chodil na protistátní demonstrace, ví, že ho občas majzli obuškem. A to ještě ti dědci z lidových milicí, když dostali povel ‚obušky k nasazení připravit‘, tak si je dali takhle na prsa a rozběhli se a my jsme jim utekli,“ řekl Zeman. „Přátelé, nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z ‚x‘ demonstrací,“ uvedl. Prezident dodal, že na Národní byl sám přítomen.

Václav Klaus s výrokem Zemana o „běžné demonstraci“ nesouhlasil. Vzpomněl na večer 17. listopadu 1989, kdy při příchodu domů potkal svého syna, který se vrátil z Národní třídy zmlácený. 

Fáma o mrtvém

Dezinformace o Šmídově ubití vznikla u Drahomiry Dražské, pak se dostala přes bratry Paynovy až k disidentovi Petru Uhlovi, který ji 18. listopadu pozdě večer předal zahraničním agenturám. Uhl brzy zprávu dementoval – ukázalo se totiž, že oba studenti MFF UK, kteří byli nositeli jména Martin Šmíd, žijí. Fáma, kterou zpět do Československa vzápětí odvysílaly západní rozhlasové stanice, přesto stačila podstatně urychlit pád předlistopadového režimu.

Podle Zemana rozhodujícím momentem pádu režimu nebyla ani samotná demonstrace, jako spíše falešná zpráva, že při zásahu zemřel student Martin Šmíd.

Zeman s Klausem debatovali v pražském paláci Žofín při příležitosti 25 výročí od listopadových událostí roku 1989. Mluvili především o ekonomických tématech, která se týkala rozhodnutí vlád, kterým v minulosti jako premiéři předsedali, i o budoucnosti zavedení eura. Debata se nesla v přátelském duchu, oba aktéři si ale neodpustili mnoho vzájemných lehkých rýpnutí.

Privatizace bank

Jedním z témat, která v sobotu současný a bývalý prezident probírali, byla například privatizace bank, kupónová privatizace nebo oslabování koruny Českou národní bankou (ČNB). To odmítli Klaus i Zeman, který při této příležitosti poznamenal, že pokud bude jmenovat členy ČNB on, současné vedení svá místo znovu neobhájí. Možnost, že jmenování vedení ČNB záleží pouze na jednom člověku, zkritizoval Klaus. Podle něj bylo toto rozhodnutí „nesmyslem“, který požadoval Václav Havel.

Oproti minulým týdnům, kdy Klaus často Havla kritizoval, v sobotu jeho jméno zmiňováno vůbec nebylo. Pouze Zeman ve své úvodní řeči označil Občanské fórum za amorfní hybrid, po kterém následoval návrat ke standardnímu systému politických stran.

Jedním z dnešních témat bylo i zavedení eura. Zemana Klaus označil za „posledního Mohykána“, který tuto měnu obhajuje. Jiného člověka, který by euro hájil, prý nezná. Klaus zopakoval, že přijetí eura odmítá. Naopak Zeman se eura zastal. Česko podle něj do eurozóny nevstoupí dříve než za pět let. Eurozóna by se podle něj měla přestat být charitativním spolkem, poznamenal ale, že věří v její pozitivní vývoj.¨

Premiérova řeč k výročí roku 1989

  • Před vyprázdnění demokracie varoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v projevu ke čtvrtstoletí od listopadu 1989. Podíl na tom podle předsedy vlády měli političtí podnikatelé, kteří privatizovali některé veřejné funkce, nebo korupční aféry. Sobotka to v sobotu uvedl v rámci debaty s aktéry listopadových událostí, která se konala v budově Právnické fakulty Karlovy univerzity.
  • "Stát se stal postupně slabým a stal se také silně natráveným," uvedl premiér. "Důsledkem je to, že nám hrozí určitým způsobem po 25 letech vyprázdnění demokracie, pro kterou jsme se tehdy na náměstích jednoznačně rozhodli," řekl.
  • Z oslabení demokratického systému mohou podle Sobotky snadněji těžit populisté, oligarchové a privátní politické strany. Demokracie ale potřebuje strany, které vznikají zdola, ne jako marketingový projekt, uvedl premiér. Konkrétně ale žádnou ze stran nezmínil.
  • V sobotním článku v listu The Wall Street Journal napsal český premiér, že „Zásadová zahraniční politika prosazovaná Václavem Havlem může být vzorem pro to, abychom lépe přijímali společnou odpovědnost za dodržovaní našich hodnot a principů.“
  • "Havel si byl nanejvýš vědom nedostatků a křivd současného světa. Někteří ho možná považovali za naivního idealistu, nicméně on byl přesvědčen, že zahraniční politika jeho země by se měla řídit pevnými ideály, které by přispěly k ukotvení naší zahraniční politiky," míní Sobotka.
  • Premiér zároveň připomíná, že se nepodařilo dosáhnout všech cílů, ve které jsme po pádu totalitního režimu doufali, ale i přesto učinilo Česko za Havlovy éry nesmírný pokrok, a to i v zahraniční politice. "Dnes tak česká zahraniční politika aktivně a dlouhodobě prosazuje lidská práva," dodal Sobotka.
Autoři: ,