Lidovci, kteří v minulých volbách do sněmovny ztratili místo v poslaneckých lavicích, tak vysílají do prezidentské volby vlastního kandidáta. Roithová bude pro kandidaturu potřebovat podporu dvaceti poslanců, deseti senátorů nebo petice s 50 tisíci podpisy.
ČTĚTE TAKÉ: |
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek rozhodnutí Roithové kandidovat ocenil. Výzvy, aby se o funkci prezidentky ucházela, podle něj přicházely nejen od lidovců. KDU-ČSL její kandidaturu podporuje, řekl novinářům.
Devětapadesátiletá Roithová se nyní v evropském parlamentu angažuje mimo jiné v případu vězněné ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové. Vystupovala také proti mezinárodní smlouvě proti padělatelství ACTA.
Před zvolením do Evropského parlamentu zasedala Roithová do července 2004 v Senátu, do něhož byla zvolena v roce 1998 jako bezpartijní. Od roku 1999 je členkou KDU-ČSL. Od ledna 1998 byla půl roku ministryní zdravotnictví ve vládě Josefa Tošovského. Předtím působila jako ředitelka vinohradské nemocnice či pražské Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.
Anketa
Má podle vás Zuzana Roithová v přímé volbě šanci?
Možnost kandidatury Roithové naznačovala už lednová ideová konference KDU-ČSL v Praze, při níž část zhruba šesti desítek účastníků místo saka a košile zvolila pro setkání žluté tričko s nápisem Roithová for prezident. Oficiální kandidatura současné europoslankyně však tehdy nezazněla.
Roithová v souboji o prezidentský úřad, který příští rok uvolní Václav Klaus, doplnila už známé kandidáty, expremiéry Jana Fischera a Miloše Zemana (SPOZ), předsedu TOP 09 a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a šéfku Suverenity Janu Bobošíkovou.
