Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Rok 1968, terorismus i Egon Bondy. Ponrepo uvede protisystémové filmy

Slovensko

  6:00
PRAHA - Už jedenáctý ročník festivalu německého filmového dědictví Cinefest, tentokrát se zaměřením na dokumentární film jako zrcadlo politického dění, pořádá kino Ponrepo ve spolupráci s hamburským filmologickým centrum CineGraph a berlínským Bundesarchivem. Od 12. do 16. března budou k vidění snímky ze 60., 70. a 80. let, většina z nich v Česku vůbec poprvé.

Z filmu Starbuck Holger Meins o Holgeru Meinseovi, původně nadaném malíři, který se stal členem teroristické skupiny Baader-Meinhofová. foto: NFA

V jednotlivých filmech přehlídka připomene tak rozdílné osobnosti rozjitřených dekád druhé poloviny dvacátého století jakými byli Egon Bondy, kontroverzní politik Franz Josef Strauss, nebo teroristé ze skupiny Baader-Meinhof, jejíž členem byl i filmový tvůrce Starbuck Holger Meins.

V rámci cyklu bude uvedeno například pásmo krátkých snímků s názvem  Osmašedesátý – jak filmovat revoluci?, které připomene společenské změny revolučního roku 1968 a jejich dopady v Čechách, ve Francii i v Německu.

Zajímavý pohled nabídne kolektivní politický dokument Kandidát z roku 1979-80, natočený s cílem zabránit zvolení Franze Josefa Strausse německým kancléřem. Na filmu se kromě zastřešujícího autora projektu, režiséra Alexandera Klugeho, podílel také tehdy čerstvý držitel Zlaté palmy a Oscara Volker Schlöndorff, dále slovenský kameraman Igor Luther a český zvukař Vladimír Vízner.

Po socialistické Praze s Egonem Bondym

Portrét básníka a filozofa Egona Bondyho přinese snímek Tomáše Mazala a Pabla de Sax My žijeme v Praze…,natočený v letech 1984–1985 na Super 8mm film. Film zachycuje tehdejší „undergroundovou superstar“ Bondyho v jeho oblíbených pražských zákoutích - filmaři s Bondym procházeli Malou Stranou, kde básník bydlel, občanskou plovárnu, kde trávil teplé letní dny, restaurace na periférii města a několik dalších míst, včetně Bondyho domácnosti. Bondy ve filmu přemítá o obyvatelích sídlišť, úpadku restauračních zařízení té doby, ale i o ničení pražské architektury. Ve filmu je zachyceno i několik náhodných setkání, například s kritikem Janem Lopatkou, básníkem Fandou Pánkem či legendárním Vincentem Venerou. Záběry na pražské ulice a domy zachycují vedle básníka samého i atmosféru Prahy té doby a přispívají tak mimo jiné i k ilustraci Bondyho básnického i prozaického díla.

Z filmu Chrise Markera Bez slunce

Součástí přehlídky bude i film Chrise Markere Bez slunce, považovaný za vyvrcholení esejistické formy v dějinách světového filmu. Snímek nastoluje otázky soukromé a historické paměti, jejich zachovávání a přepisování. Příběh filmu je rámován situací, kdy neznámá žena čte a komentuje dopisy, které jí posílá přítel, kameraman Sandor Krasna (Markerův heteronym), ze všech koutů světa. Z Afriky, z Kapverdských ostrovů, z tokijských městských slavností a z japonských kočičích hřbitovů, ze San Franciska neodmyslitelně spjatého s Hitchcockovým Vertigem, z Islandu, kde jako „muž z naší budoucnosti“ hledá minulost naší planety... 

Současný společenský vývoj v Čechách a na Slovensku reprezentují na přehlídce filmy Nový Hyperion Karla Vachka a Křehká identita Zuzany Piussi. Všechny projekce budou doplněny lektorskými úvody, kterých se ujme ředitel festivalu Hans‐Michael Bock a další hosté z řad historiků i tvůrců.

Více o přehlídce ZDE.

 

Autor: