Bývalý premiér Petr Nečas se živí přednášením a poradenstvím, jeho manželka a hlavní postava kauzy Nagygate Jana Nečasová (dříve Nagyová) si přivydělává jako účetní. Důstojník Jan Pohůnek prý skončil na úřadu práce.
Nečas kvůli aféře přišel o post premiéra, později ho detektivové obvinili z podplácení. Veřejný sektor opustil expředseda vlády úplně. Jak informovaly Lidové noviny, aktuálně radí miliardáři Pavlu Sehnalovi, majiteli finanční skupiny SPGroup. Zároveň pracuje pro soukromou vysokou školu Cevro Institut exministra vnitra Ivana Langera.
ČTĚTE TAKÉ: |
I ústřední postava kauzy Jana Nečasová, dříve Nagyová, pracuje. "Říkala mi, že někde je zaměstnaná, ale nevím, jestli na plný úvazek, týká se to snad účetnické agendy. Ale hlavně na sobě pracuje dalším vzděláváním, aby si našla nějaké odpovídající místo. Neptal jsem se jí, co studuje, ale asi to budou nějaké cizí řeči," prozradil Právu Nagyové obhájce Eduard Bruna.
I když trestnímu stíhání prozatím unikli, o lukrativní posty přišli i tři exposlanci ODS Ivan Fuksa, Petr Tluchoř a Marek Šnajdr. Jak napsal týdeník Respekt, Fuksa pracuje v advokátní kanceláři svého obhájce Tomáše Gřivny. Nedávno se stal novým společníkem ve firmě Center for Regulatory Compliance Programs, kterou loni na podzim založil Gřivna se společníkem, spolužákem a bývalým ministrem dopravy Radkem Šmerdou.
Exposlanci (zleva) Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a Ivan Fuksa.
O Šnajdrově novém angažmá se toho příliš neví, z politiky však úplně neodešel, šéfuje oblastnímu sdružení ODS Mělník. Politiku naopak téměř úplně opustil dlouholetý přední člen ODS Petr Tluchoř. Pracuje jako zaměstnanec pro nejmenovanou soukromou firmu "v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ a je jen řadovým členem ODS. "Nikam nekandiduji a nehodlám na tom ani nic měnit,“ napsal Respektu.
Bývalý šéf tajné služby, generál Milan Kovanda, jeho předchůdce Ondrej Páleník a důstojník Jan Pohůnek již brzo stanou před soudem kvůli zneužití pravomoci při sledování bývalé Nečasovy manželky Radky. Kovanda byl postaven mimo službu. Většinu času tráví doma na telefonu, občas dochází na ministerstvo obrany, do kanceláří Vojenského zpravodajství. Dostává poloviční plat šéfa této služby, zhruba 40 tisíc korun.
Zleva Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jana Nagyová.
Pohůnkovi doběhla loni v listopadu smlouva s armádou, do rozhodnutí soudu má zastaveno vyplácení výsluhy a prý žije ze sociálních dávek.
Páleníka po odchodu od tajné služby Nečasova vláda dosadila do čela Správy státních hmotných rezerv. Nagyová na odposleších tvrdí, že jejím přičiněním. Od zásahu v úřadu vlády však Páleník čerpá dovolenou, což podle současného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) považuje vláda za neudržitelné. Jak informovaly LN, v dopise požádal ministra obrany Martina Stropnického, aby pro generála našel uplatnění.
Kauza, která otřásla ČeskemLoni 13. června provedl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zásah na Úřadu vlády. Policisté zadrželi několik osob, mezi nimiž byla i ředitelka kabinetu předsedy vlády Jana Nagyová. Státní zástupce ji později obvinil ze zneužití vojenské tajné služby k soukromým účelům, z vyzrazení utajovaných zpráv Bezpečnostní informační služby a z podílu na údajném uplácení tří poslanců. Zásah vedl k pádu koaličního kabinetu premiéra Nečase. Výběr událostí v kauze kolem Jany Nagyové, nyní Nečasové: 13. června - V médiích se objevila jména zadržených - šlo mj. o někdejšího poslance ODS Petra Tluchoře, exministra zemědělství Ivana Fuksu, ředitelku premiérova kabinetu Janu Nagyovou, bývalého šéfa Vojenského zpravodajství (VZ) a šéfa Správy státních hmotných rezerv Ondreje Páleníka nebo ředitele Vojenského zpravodajství Milana Kovandu. 14. června - Objevily se první podrobnosti o jednotlivých kauzách. Podle policie stála Nagyová v pozadí dohody mezi takzvanými rebely ODS a vládou z podzimu 2012. Tehdejší poslanci ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř se vzdali mandátů, čímž umožnili schválení vládního daňového balíčku. K odstoupení z poslaneckých funkcí byli podle policie motivováni nabídkou členství v orgánech státem řízených společností. Nagyová navíc údajně zneužila VZ ke sledování tří osob, včetně tehdejší manželky premiéra Radky Nečasové. 15. června - Ostravský soud poslal do vazby šest lidí, včetně Nagyové, Tluchoře a Fuksy. O den později rozhodl soud stejně v případě dalšího exposlance Šnajdra. 16. června - Premiér Nečas oznámil, že následující den podá demisi. Nečas skončil i v čele ODS. 8. července - Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan požádal Sněmovnu o vydání Nečase. 16. července - Nejvyšší soud vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení exposlance Šnajdra, Tluchoře a Fuksu. Všichni byli propuštěni z vazby. Vrchní státní zástupce následně stáhl žádost o vydání Nečase. 19. července - Krajský soud propustil Nagyovou z vazby. 28. srpna - Sněmovna se rozpustila; Nečas přestal být poslancem. 21. září - Expremiér Nečas se oženil s Janou Nagyovou. 31. října - Nejvyšší soud s odkazem na poslaneckou imunitu rozhodl, že Tluchoře, Šnajdra a Fuksu nelze stíhat. Zároveň rozhodl, že Nečase lze stíhat i za trestné činy, kterých se mohl dopustit před rozpuštěním Sněmovny v srpnu 2013. 2014: 11. února - Nečasův advokát oznámil, že policie obvinila expremiéra z podplácení v tzv. kauze trafik pro exposlance. 4. března - Média přinesla informaci, že policie obvinila Nečasovou (Nagyovou) a lobbistu Iva Rittiga kvůli úniku informací z Bezpečnostní informační služby. 14. května - Státní zástupce vyňal k samostatnému řízení případ údajného zneužití Vojenského zpravodajství. 6. června - Vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu ve věci zneužití armádní tajné služby. Žalobě čelí Nečasová, bývalí šéfové rozvědky Páleník a Kovanda i jejich podřízený Jan Pohůnek. Zdroj: ČTK |
