24. dubna 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Ruská policie dívku hozenou do kanálu neřešila. Mohli před Pičuškinem zachránit přes 20 lidí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 26Diskuse
Alexandr Pičuškin u soudu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Alexandr Pičuškin u soudu. | foto: ČTK/AP

MOSKVA/PRAHA Horší než Rostovský řezník. Alexandr Pičuškin chtěl překonat nejhoršího sovětského sériového vraha Andreje Čikatila, který zabil 56 žen a dětí. ‚Bitcejevskému maniakovi‘ se to povedlo. Mezi lety 1992 - 2006 zavraždil zřejmě 61 lidí a málem tak naplnil slib, že mrtvými „zaplní“ šachovnici.

Sérioví vrazi

Server Lidovky.cz vám od ledna vždy na začátku týdne přináší seriál - příběhy největších sériových vrahů světa. Všechny příběhy najdete na www.lidovky.cz/vrazi.

Sérioví vrazi.

Bitcejevský park je velká - 22 kilometrů čtverečních - zalesněná plocha na jihu Moskvy. Místní sem chodí na procházky a projížďky, zasedají ke stolům v lesoparku na pikniky či partičku šachů.

Na začátku nového tisíciletí byl však Bitcejevský park také místem častých vražd. V sobotu 15. října 2005 byli policisté přivoláni k nalezené mrtvole. 31letý muž měl hrozná zranění hlavy. „Na oběť nebyl příjemný pohled. Do hlavy měl zaraženou láhev, jeho mozek byl roztroušený všude okolo,“ popsal kriminalista Denis Adamenko pro Discovery Channel.

Osm mrtvých za tři měsíce

Do konce toho roku pak najdou policisté dalších sedm zavražděných. Všechny pohozené v parku, nezakopané. Žádná z obětí nebyla okradena. A všichni měli podobné poranění hlavy - do zadní strany vraženou láhev nebo kus dřeva. „Takže jsme hned věděli, že jde o sériového vraha,“ popsal Adamenko.

Kriminalista Denis Adamenko v Bitcejevském parku.

Kriminalista Denis Adamenko v Bitcejevském parku.

Případ dostala na starosti v únoru 2006 elitní moskevská „mordparta“ vedená Andrejem Suproněnkem. Vyšetřování bylo velmi složité, protože se každé dva týdny objevila nová mrtvola. Město začalo být neklidné, podrobnosti o případu přinášela investigativní novinářka Jana Zarchinskaja. Právě ona nazvala vraha ‚Bitcejevským maniakem‘. „Lidé se najednou začali bát chodit do parku. Cítili, že tam číhá nebezpečí“.

Policie byla zoufalá, vrah za sebou nezanechával stopy - vyšetřovatelé nenašli žádné otisky prstů. Forenzní experti jen zjistili, že vrah zasazuje nejvíc ran zezadu do hlavy a do tváře obětí. Jako vražednou zbraň označili kladivo.

Lebka jedné z obětí.

Lebka jedné z obětí.

Policie prověřila i jednu stopu, která vypadala nadějně. „U parku je psychiatrická nemocnice, prověřovalo se proto, zda za vraždami nemůže být místní pacient,“ líčila novinářka Zarchinskaja. „Prověřili jsme obrovské množství lidí, policie v parku zastavila a vyslechla každého, kdo vypadal jen trochu podezřele,“ přiznal šéf mordparty Suproněnko.

Transvestita s kladivem

Poté, co se podezření na pacienta psychiatrie nepotvrdilo, přišli kriminalisté s další ideou. Oběťmi byli v drtivě většině muži středního věku, na kterých nikomu nezáleželo a které nikdo nepostrádal - „ztracené existence“. Nemohla by tedy vraždit žena?

Policie pak v parku zadržela podezřelého - transvestitu, který měl v kabelce kladivo. Většina moskevských médií druhý den psala, že policie chytila sériového vraha. Jenže transvestita tvrdil, že nosí kladivo právě kvůli maniakovi z parku - na svou obranu. Po 24 hodinách výslechů a prověřování policie zjistila, že nemůže být pachatelem.

Alexandr Pičuškin u soudu.
Snímek z videa z rekonstrukce Pičuškinových vražd.

Policie tak opět nic neměla. Obětí ale dál přibývalo, už jich bylo 12. V dubnu 2006 zavraždil zabiják v parku ženu - zaměstnankyni nedalekého supermarketu Larisu Kuliginovou. O dva měsíce později najdou policisté další tělo patřící další ženě ze supermarketu - Marině Moskaljovové. Obě ženy měly typická zranění vzadu na hlavě.

U 14. oběti se měli detektivové konečně čeho chytit. V kapse kabátu najdou totiž použitý lístek na metro. Policisté proto začali prohlížet hodiny záznamů z různých kamer v metru. Mezitím syn zavražděné Moskaljovové vypověděl, že jeho matka se šla projít s přítelem Sašou a už se domů nevrátila. Matka mu to napsala doma na papír a připojila i telefon onoho přítele.

Saša ze supermarketu

Saša byl 32letý zaměstnanec stejného supermarketu Alexandr Pičuškin. Na kamerách z metra pak stejného muže najdou v doprovodu Moskaljovové. Večer po 22. hodině 16. června 2006 si pro Pičuškina domů došla policie. Nebránil se, ale od začátku jakoukoliv vinu popíral. Po několika hodinách se však k vraždě Moskaljovové přiznal. Poté ještě dodal: „Jsem Bitcejevský maniak.“

Alexandr Pičuškin v doprovodu policie.

Vyšetřovatelům popsal, že s Moskaljovovou v parku dlouho seděl a přemýšlel, zda ji má zabit. Pak se rozhodl, že ano, jinak by ho to prý „dlouho užíralo“. Policie se ho vyptávala na dalších 13 vražd, z kterých ho podezřívali. Pičuškin však policii šokoval. „Zabil jsem 61 lidí a 60 z nich v Bitcejevském parku. Čtrnáct let jsem si dělal, co jsem chtěl.“

Šachovnice s čísly, kterou měl Pičuškin doma.

Sérioví vrazi ale rádi přehánějí a vychloubají se. Nechtěl se stát Pičuškin naoko jen vrahem s největším počtem obětí v ruské historii? Vyšetřovatelé našli u něj doma šachovnici s nalepenými čísly. Bylo jich 61. Každé číslo představovalo jednu vraždu. Pičuškin pak řekl, že chtěl „zaplnit“ celé šachové pole. Mnohem později však přiznal, že by stejně asi s vražděním nepřestal...

Mlátil, aby rozbil lebku

Policie ho téměř třicetkrát vezla do parku, kde vraždil. Pičuškin si pamatoval přesná místa činu i to, jak zabíjel. „Křičel. Tak jsem ho znovu praštil tupou částí kladiva. Udeřil jsem ho znovu. Spadl na zemi. Pak jsem ho na zemi mlátil dál, abych mu rozbil lebku. Pak jsem mu tam strčil láhev. Dlouho chrčel,“ popisoval jeden ze svých děsivých činů. Že si nevymýšlí, dokázala i expertíza kladiva, které Pičuškin používal. Části plastového držadla našli experti v hlavě jedné z obětí.

Pičuškin ukazuje, jak oběti vraždil.

Pičuškin ukazuje, jak oběti vraždil.

Pičuškin se přiznal, že kromě vražd v parku zabil i jednoho muže doma, když ho vyhodil z balkonu vysokého paneláku. Policie tehdy případ uzavřela jako sebevraždu. V tomhle bytě poblíž Bitcejevského parku žil od dětství. Vedl v něm samotářský život, vztahy mu nevycházely. Podle psychiatrů byl sadista, který si vraždami uspokojoval sexuální apetit.

„Uměl si s lidmi hravě seznámit. Nedal jim čas, aby se cítili v nebezpečí. Hned jak se naskytla vhodná chvíle, přiskočil za ně a začal je mlátit kladivem,“ přiblížil Supruněnko. Vrah oběti lákal na vodku, výhodný obchod či partii šachu v parku.

Když se rozhodoval, zda budou oběti žít nebo ne, připadal si jako Bůh. „Zabíjel jsem jen z jednoho důvodu. Když vraždíte, chce se vám žít. Vraždil jsem, abych žil. Pro mě je život bez vražd jako život bez jídla. Cítím se jako otec svých obětí, protože jsem jim otevřel dveře do jiného světa,“ říkal Pičuškin.

Dívka ve stokách

Vyšetřovatele pak přivedl k neobjeveným pozůstatkům v lesoparku. Byla to tak jeho 15. potvrzená oběť. Kde jsou ale další desítky mrtvých, o kterých tvrdí, že je zabil? Policisté se vrátili k zapomenutému případu z roku 2002. Tehdy v nemocnici skončila 19letá Maria Viričevová, kterou neznámý muž vylákal do parku a pak shodil do kanálu, které jsou pod celým parkem. Ženu strhl silný proud vody a dlouho ji unášel pryč. Pak se však dokázala dostat do slepého ramena stok, kde strávila 20 hodin. Nakonec se Viričevové podařilo vydrápat na povrch. Potlučená žena v třetím měsíci těhotenství přežila.

Novinářka Jana Zarchinskaja.

Novinářka Jana Zarchinskaja.

I když dívka všechno policii detailně vylíčila i popsala útočníka, rozhodli se místní policisté případ uzavřít bez vyšetřování. Policista považoval případ za podřadný a dívku nakonec přesvědčil, aby mu „nepřidělávala práci“. Mohla tehdy policie ušetřit životy, kdyby Pičuškina tehdy chytila? „Bylo to opravdu promarněná příležitost. Mohli zachránit přes dvacet lidí,“ tvrdila Zarchinskaja.

Pičuškin se v začátcích vraždění zbavoval těl právě v síti odvodňovacích stok, kam se stéká voda z celého jihu Moskvy. Několik lidí tam podle svých slov vhodil ještě živých. Proud je v kanálech nesmírně silný, vhozenou policejní figurínu roztrhal na kusy. Pičuškin se takhle zbavil mnoha desítek lidí, včetně první oběti - 18letého spolužáka v roce 1992.

Litoval jen, že ho chytili brzo

24. října 2007 byl Pičuškin odsouzen za 49 vražd, ke kterým měla policie důkazy a za tři pokusy o vraždu, k doživotí - prvních 15 let z toho stráví na samotce. On sám tvrdí, že jeho obětí bylo 61, což naznačuje i nalezená šachovnice.

Když soudce vyhlašoval výši trestu, třiatřicetiletý vrah hleděl do země, popsala agentura Reuters. Na dotaz, zda rozuměl, odpověděl: „Nejsem hluchý, rozuměl jsem.“ Když se ho zeptali, zda něčeho lituje, odpověděl: „Ano. Toho, že jste mě chytili tak brzo. Měl jsem naplánovanou už další vraždu, mělo k ní dojít dva dny po zatčení...“

Další případy


Kathryn Brightová, pátá obět BTK.
Caroline Clarkeová snila o cestě do Austrálie už od 10 let.
  • 26Diskuse


Vojtěch Gibiš

Autor

Vojtěch Gibišvojtech.gibis@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz