PRAHA
Investice skupiny ČEZ v zahraničí již přinesly první hmatatelný přínos pro akcionáře této energetické společnosti. Tím přínosem jsou dividendy v celkové výši 5,5 miliardy korun.
Dividendové příjmy ze zahraničí jsou v případě společnosti ČEZ novinkou – dosud inkasovala peníze jen od dceřiných společností působících v tuzemsku.
Tok peněz ze zahraničí začal koncem loňského roku. ČEZ tehdy získal dvě miliardy korun od společnosti CEZ Distributie, což je vlastník a provozovatel distribuční sítě v jihorumunské Oltenii. Postup byl následující – ČEZ nejprve dokoupil zbývající podíl od rumunské vlády a až poté rozhodl o výplatě dividendy. Jako stoprocentní akcionář se tak již nemusel s nikým dělit.
Letos během léta by měl ČEZ obdržet dalších 3,5 miliardy korun, tentokrát z Bulharska. Dividendy má vyplatit jak elektrárenská společnost TEC Varna, tak i distributor elektřiny CEZ Razpredelenie Bulgaria. V druhém případě však ještě není nic jisté, ČEZ bude muset získat souhlas bulharské vlády, která stále drží 34 procent akcií, a poté nechat návrh odhlasovat na valné hromadě distribuční společnosti.
Nelze to dělat každý rok, říkají analytici Dividendy od polských a tureckých členů skupiny ČEZ zatím nejsou na pořadu dne. Jak uvedl místopředseda představenstva a šéf zahraniční divize ČEZ Tomáš Pleskač, obě země nabízejí velmi zajímavé příležitosti a zisky dceřiných firem zde budou investovány do nových projektů.
Analytik společnosti Atlantik finanční trhy Petr Novák považuje první dividendy ze zahraničí za pozitivní zprávu pro akcionáře společnosti ČEZ. Upozornil však, že se jedná o jednorázový výnos. Pokud by rumunské a bulharské distribuční společnosti vyplácely dividendy v této výši každým rokem, nezbyly by jim prostředky na nutné investice do oprav a rozvoje rozvodné sítě. Stabilně vysoké dividendy by naopak mohl podle Nováka v dalších letech začít vyplácet německý producent uhlí MIBRAG.
Včerejší oznámení společnosti ČEZ lze svým způsobem považovat za reakci na kritiku, kterou největší česká energetická skupina sklízí za svou expanzi v zahraničí. Nejhlasitějším kritikem byla v minulých týdnech Strana zelených. Té se nezdá způsob výběru dodavatelů pro nové a rekonstruované elektrárny ani návratnost investic do zahraničí.
Šéf expanze ČEZ Pleskač naopak zdůrazňuje obezřetný přístup skupiny při investování v zahraničí. Jako konkrétní příklad uvedl pozastavení projektu na stavbu velké paroplynové elektrárny v bulharské Varně kvůli nejasnému legislativnímu prostředí v zemi. Dokonce naznačil, že vyloučen není ani prodej uhelné elektrárny ve Varně. Podle analytiků oslovených LN naráží ČEZ na komplikace ve všech balkánských zemích, jedná se však o zvládnutelné problémy. Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus naopak velmi kladně hodnotí vstup ČEZ na turecký trh.
Graf:
INVESTICE SKUPINY ČEZ V ZAHRANIČÍ
(miliardy Kč)
Rumunsko 43 rozvodné sítě, 240 větrných elektráren ve výstavbě (na snímku)
Slovensko 18 chystaná paroplynová elektrárna v Bratislavě (podíl ČEZ 50 %)
Maďarsko 18 chystaná paroplynová elektrárna u Budapešti (podíl ČEZ 50 %)
Bulharsko 15 rozvodné sítě, uhelná elektrárna Varna
Polsko 11,5 uhelné elektrárny Elcho a Skawina
Turecko 9,4 podíly v distribuční síti SEDAŠ a elektrárenské firmě Akenerji
Německo 5,4 poloviční podíl v uhelných dolech MIBRAG
Albánie 2,7 rozvodná síť v celé zemi (podíl 76 %)
