Nevelký prostor s valenou klenbou se nachází pod hlavní lodí katedrály zhruba v místech, kde je v ní umístěno takzvané Colinovo královské mauzoleum.
To tvoří renesanční mramorový náhrobek s figurami tří ležících postav českých králů a římských císařů – Ferdinanda I., jeho syna Maxmiliána II. a také Ferdinandovy manželky Anny Jagellonské. Mistrovské dílo vzniklo v Innsbrucku na Maxmiliánovu objednávku ve druhé polovině šestnáctého století. Vytvořil je nizozemský sochař Alexander Colin (též Colyn) a poté bylo dopraveno do Prahy.
Z krátkodobé atrakce dominantou hlavního města. Pražská dáma slaví narozeniny |
Krypta pod ním pak sloužila k uchovávání ostatků dalších panovníků. V jejím okolí jsou rovněž přístupné zbytky dvou prvních kostelů na tomto území – protorománské rotundy a takzvané Spytihněvovy románské baziliky.
Komorní monument
Během dokončovacích prací na dostavbě katedrály na sklonku dvacátých let minulého století došlo i na důstojnou úpravu cenného prostoru v podzemí prvního chrámu země. Práce vedl hlavní architekt dostavby Kamil Hilbert, který rovněž navrhl ozdobnou vstupní mříž do klenutého prostoru. Na výtvarný návrh vlastní hrobky byla vypsána architektonická soutěž, jejímž vítězem se stal renomovaný architekt Kamil Roškot, jehož 130. výročí narození jsme si letos v této rubrice připomněli (Orientace, 16. dubna).
Tento vlašimský rodák studoval stavitelství na pražské technice, dějiny umění a filosofii na Karlově univerzitě, malířství na Akademii výtvarných umění v Praze a konečně i architekturu v mistrovské škole Jana Kotěry rovněž na AVU. Zúčastnil se řady soutěží, v Praze byly podle jeho návrhu postaveny činžovní a rodinné domy, úřední budova na Letné (dnes ministerstvo vnitra) nebo domky letištní správy v Ruzyni, mimo metropoli pak zejména divadlo v Ústí nad Orlicí. Roškot byl také autorem řady vodních děl a rovněž výstavních pavilonů v Brně, Miláně, Chicagu nebo New Yorku. Proslul jako autor monumentálních kompozic, přesto zůstane patrně jeho nejznámějším dílem právě nevelká hrobka v katedrále.
Roškotovo řešení je prosté, rozmáchlá gesta se ostatně v tak komorním prostoru dělat nedají. Přesto je výsledek svým způsobem monumentální. Nejde o měřítko, ale o zvolené materiály, tvary, detaily. Stěny a klenba hrobky jsou kryty skleněnými pásky. Výsledek působí jako zlatý obklad, ale ve skutečnosti zvolil autor tóny žluté, šedozelené a oranžové. V jednom místě je na klenbě červený mozaikový nápis: Obnoveno leta Páně 1934–1935. Podlaha je kryta mramorovými deskami světlých tónů s tmavšími bordurami kolem základů jednotlivých sarkofágů. Ty jsou z bronzu, tmavého i světlého kamene, dva původní pak z cínu.
Dominantní postavení má na osu hrobky umístěný sarkofág Karla IV., který svým aerodynamickým tvarem trochu připomíná moderní lokomotivu. Bronzový plášť zdobí císařská a královská koruna a nahoře velký kříž. Vepředu po obou stranách jsou obdobně řešené hroby s pozůstatky českých králů, Jiřího z Poděbrad (vlevo) a Ladislava Pohrobka (vpravo). Vlevo od sarkofágu Karla IV. je kamenná hrobka s ostatky jeho manželek, vpravo obdobná pro jeho syna a krále Václava IV. Vzadu uprostřed je původní cínová hrobka českého krále a římského císaře Rudolfa II., po stranách pak další sarkofágy pro členy královských rodin i pozůstatky českého krále Rudolfa Habsburského.
Od složitého k prostému
V Roškotově pozůstalosti, která je uložena v archiv u Muzea stavitelství a architektury Národního technického muzea, je řada návrhů na jednotlivé hroby i celkové řešení. Je patrné, že architekt věnoval projektu mnoho času a vypracoval množství variant každé hrobky. Většinou nakonec přešel od složitějších k prostším tvarům. Ta geneze je ale velmi zajímavá. První skici jsou zpravidla provedeny tužkou na kartonu, definitivní varianty jsou pečlivě kolorovány vodovými barvami. Je patrné, že Roškotovi velmi šlo o to, aby vystihl barevný akcent každého prvku.
Hrobka českých králů byla slavnostně vysvěcena pražským arcibiskupem Karlem Kašparem 2. listopadu 1935. Její tvůrce Kamil Roškot umřel o deset let později v Paříži, krátce po skončení druhé světové války. Návštěvu hrobky lze doporučit nejen zájemcům o českou a evropskou historii, ale i všem milovníkům kvalitní architektury a designu.
