Mor prasat v Česku. Střílení nemá smysl, opatření potrvají dva roky, říká expert

Na Zlínsku našli mrtvé divočáky nakažené morem, Rusko rozšířilo embargo na vepřové

Od prvního případu nálezu afrického moru do nedělního večera našli veterináři na Zlínsku již sedmnáct uhynulých divočáku. Africký mor byl potvrzený zatím u čtyř z nich, přičemž tři prasata byla objevena ve vesnici Příluky a jedno v nedalekých Luškovicích.

Takzvaná zamořená oblast se od pondělí rozšířila na celý okres Zlín. Podle Semeráda svědčí události z posledních dní o tom, že nákaza by se mohla rozšířit i do dalších oblastí. „Vzhledem k tomu, že byla nalezena bachyně a selata, lze předpokládat, že se budou nacházet ještě další,“ přibližuje v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Hrozí rozšíření afrického moru prasat po celé České republice?
V krajním případě taková varianta může nastat. Na africký mor prasat, na rozdíl od všech nákaz, které se u nás objevily, neexistuje léčba nebo vakcinace. I v praseti, které na něj uhynulo, může virus přežívat až šest měsíců. Během této doby jsou schopna se nakazit další prasata, což je největší riziko.

Lidovky.cz: Mohli by tak v případě plošného rozšíření vyhynout všichni divočáci?
Nebezpečí tu je, ale přirozenou cestou postupuje nákaza kilometr až dva za měsíc.

Lidovky.cz: V jakém momentě by se dalo říci, že jde skutečně o epidemii?
Zatím se nákaza vyskytuje na jednom místě. V momentě, kdy by se začala šířit v celém Zlínském kraji, šlo by to za epidemii označit.

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Lidovky.cz: Hrozí něco takového v nejbližší době?
V tuto chvíli nevíme. Situace bude nyní kulminovat. Uvidíme, jaké budou další nálezy.

Lidovky.cz: Co je třeba udělat, aby k epidemii nedošlo?
Vzhledem k tomu, že jde o divoká prasata, která se nepohybují po celém území, existují přirozené překážky jako dálnice nebo řeky, které šíření omezují. Lidé si ale musí uvědomit, že jde doopravdy o vysoce kontagiózní nákazu. Chovatelé by měli dodržovat biologickou bezpečnost a rovněž by neměli nic od podezřelých prasat nikam vozit. Když si udělají domácí porážku, tak ať vše skutečně zkonzumují v domácnosti chovatele. Ne že to rozvezou po celé republice.

Lidovky.cz: Myslel jsem, že pro lidi africký mor nebezpečný není.
Nevadí, že to sní příbuzní. Jestli ano, nic se jim nestane. Jde naopak spíše o to, že to nesní, někde to vyhodí, dostanou se k tomu divoká nebo domácí prasata a máme problém.

Lidovky.cz: Platí ta bezrizikovost i pro domácí mazlíčky?
Co se týče jiných druhů zvířat, neexistuje sebemenší ohrožení. O to je to horší ve vztahu k šíření nákazy, protože se jí nikdo nebojí.

Lidovky.cz: Nebylo by jednodušší divočáky zkrátka vystřílet?
Měli jsme tu již experta na africký mor z Itálie, který se problematikou zabývá 20 let. První otázka na něj samozřejmě byla: Začneme střílet a vybijeme to? On nás upozornil, že takto to vůbec nefunguje. Musíme zapomenout na klasický mor prasat, toto je o něčem jiném.

Lidovky.cz: V čem je rozdíl?
Africký mor je obrovským problémem. Je mnohem nebezpečnější než klasický mor. Neexistují žádné prostředky k prevenci. U klasického moru je možno dávat divokým prasatům vakcíny, postupně jejich populaci „provakcinovat“ a riziko výrazně snížit, což v tomto případě nelze.

Lidovky.cz: Jakým způsobem se nákaza mezi prasaty šíří?
Prvně kontaktem s prasaty, ale také všemi výměšky – krví, močí, spermatem. Infekční je komplet celé prase včetně jeho produktů, tudíž i jejich prostřednictvím, pokud není maso tepelně ošetřeno. Virus je likvidován pouze vysokými teplotami. Teplo 80 stupňů Celsia musí být minimálně po dobu třiceti minut.

Lidovky.cz: Měli by mít chovatelé obavy? Mají možnost případné nákaze předejít?
U komerčních chovatelů jsou prasata v podstatném měřítku chována na uzavřených farmách, biochovů moc není. Většina chovů je tak v podstatě vůči vnějšku uzavřena. Jsou tam bariéry, hygienické smyčky, ploty, krmivo a podestýlka jsou umístěny uvnitř. Jedině tak mohou nákaze předejít.