Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Rozhovory s „tobruckou krysou“

Česko

LIBEREC Daleko ke klasické válečné hrdinské epopeji má knížka plukovníka Stanislava Hněličky a spisovatele Jana Šebelky Byl jsem tobruckou krysou. V díle se ukrývá víc vojáků nakažených kapavkou a dalších malérů než velkých slov o lásce k vlasti a o boji za záchranu světa před hitlerovským Německem.

Jako by ani veterán druhé světové války, šestaosmdesátiletý Hnělička, neměl doma řád Bílého lva, dva Československé válečné kříže 1939, francouzský Řád čestné legie nebo Africkou hvězdu.

Podle Jana Šebelky ale není knížka Byl jsem tobruckou krysou nějakým laciným bulvárem. „Otevřené a zdánlivě velmi obyčejné vyprávění pana Hněličky přerůstá do strhujícího příběhu o osudu člověka, který po zabrání Československa fašistickou armádou utekl jako osmnáctiletý přes Rakousko a Jugoslávii do Egypta. A jako třiadvacetiletý se vrátil vítězně domů. A jako sedmadvacetiletý skončil v komunistickém vězení. A jako sedmdesátiletý nechal vyrobit za svých 27 000 korun nový pomník československým vojákům v muzeu Míru ve francouzském Caen. Aby za ním ukryl starý pomník s rudou hvězdou ve státním znaku,“ podotkl Šebelka.

O třicet let mladší Šebelka se Stanislava Hněličky vyptával na věci, které se nedozvěděl při čtení slavných válečných románů. Veterán bojů od Tobruku, ze Středního východu a od Dunkerque v knížce prozrazuje, co vojáci používali v tobruckých pevnůstkách místo toaletního papíru, jak vycházeli ve žhavé poušti s přídělem 4,5 litru vody na den a jak velké procento z žoldu jim srážela armáda na léčení, když se nakazili pohlavní nemocí jinde než v prověřeném nevěstinci. A také jak opilý československý voják zastřelil omylem čtrnáctiletou arabskou dívku.

Do knížky, kterou vydává nakladatelství Atlantis, se Šebelka pustil, protože plukovníka považuje za člověka, jakých v Česku žije velmi málo. „V jednu chvíli mě napadlo, co za naprostého idiota jsem byl já v 18 letech, kdy Hnělička utekl na třetí pokus z okupovaného Československa a krátce poté už válčil v africké poušti,“ připustil spoluautor.

Autor: