13. dubna 2017 6:24 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Rozlohou druhý největší pražský hřbitov alias Kubistické pohřebiště hrdinů i obětí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Hřbitovní kubismus. Západní brána do areálu Ďáblického hřbitova v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hřbitovní kubismus. Západní brána do areálu Ďáblického hřbitova v... | foto:  Michal Šula, MAFRA

Ďáblický hřbitov nebyl na seznam Národních kulturních památek zařazen pro svou architektonickou hodnotu, ale proto, že zde leží ostatky odbojářů z druhé světové války i obětí stalinských represí. Přesto je minimálně část tohoto pohřebiště zajímavá i z hlediska historie architektury.

Nový ústřední pražský hřbitov – ležící dnes navzdory svému názvu v katastru Střížkova – byl založen v roce 1912. Olšanské hřbitovy na Žižkově nemohly být s ohledem na okolní zástavbu dále rozšiřovány, a tak bylo nutné najít další velké území pro pohřebiště populačně rostoucí české metropole. V době založení se nový hřbitov nacházel za hranicemi města, neboť Prahu tvořilo jen šest historických čtvrtí plus Holešovice-Bubny a Libeň. Teprve v roce 1922 bylo k metropoli připojeno několik desítek nových obcí včetně Střížkova. Ďáblice tehdy ještě zůstaly vně hranic Velké Prahy, a zřejmě proto bylo později území hřbitova přiřazeno právě ke Střížkovu.

Autorem architektonického řešení se stal absolvent pražské techniky a respektovaný projektant Městského stavebního úřadu, urbanista, ale také malíř, grafik, designér a scénograf Vlastislav Hofman (1884–1964). Jeho návrh zahrnoval oplocení hřbitova, hlavní bránu se vstupními kiosky, obřadní síň a další provozní objekty. Z jeho záměru bylo ale nakonec realizováno jen torzo – zeď a západní brána.

Hranol a pyramida

Jak měla vypadat umrlčí komora, můžeme vidět jen na působivé Hofmanově grafice. Samozřejmě největší kuriozitou projektu byl fakt, že autor použil kubistické tvarosloví. Hofman totiž patřil mezi čtyři architekty a designéry, kteří byli od roku 1910 členy Skupiny výtvarných umělců. Ti se oddělili od spolku Mánes a propagovali nově vzniklý výtvarný směr – kubismus, jehož základy položil o dva roky dříve v Paříži Pablo Picasso. Ovlivnil i několik českých umělců a teoretiků, jako byli Bohumil Kubišta, Emil Filla, Antonín Procházka, Václav Špála, bratři Josef a Karel Čapkové, Otto Gutfreund, teoretik Antonín Matějček nebo právě čtveřice architektů: Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol a také Vlastislav Hofman.

Detail hřbitovní zdi, nerealizovaný návrh umrlčí komory a železná mříž vstupní brány

Byl to Janák, jenž položil teoretické základy architektonického kubismu svou statí Hranol a pyramida, uveřejněnou v roce 1912 v Uměleckém měsíčníku, který vydávala Skupina výtvarných umělců. V kuriózním stylu, kdysi většinově zavrhovaném a dnes naopak velmi ceněném, bylo v Praze v letech 1911–1914 realizováno jen pár staveb. Nejznámější z nich jsou dům U Černé Matky Boží na Ovocném trhu a dvojdům v Tychonově ulici od Gočára, tři stavby v katastru Vyšehradu, jež navrhl Chochol, lucerna na Jungmannově náměstí nebo domy ve Spálené a Karmelitské ulici od Emila Králíčka a právě Hofmanův hřbitov. Další nápady zůstaly na papíře, včetně Hofmanových studií zástavby Vyšehradu, Podskalí nebo Letenského tunelu.

Vítězná avantgarda

Nový styl dozněl krátce po skončení první světové války, kdy byly například postaveny družstevní domy v ulici Elišky Krásnohorské nebo Maternova továrna v Dělnické (autory těchto staveb byli Otakar Novotný, resp. Rudolf Stockar). Janákův styl se však neprosadil a jeho reprezentanti jej rychle opustili. Nejdéle mu byl věrný právě Hofman, autor krematoria v Ostravě z roku 1922, které však bylo později zbouráno. I on pak přešel k avantgardním meziválečným stylům a v Praze byly dle jeho návrhu postaveny krásné železobetonové mosty přes Vltavu ve funkcionalistickém stylu – Jiráskův a Štefánikův a také elegantní lávky na Slovanský a Dětský (dříve Židovský) ostrov.

Vraťme se ale k Ďáblickému hřbitovu, který je dnes svou plochou 29 hektarů druhý největší v Praze po Olšanských hřbitovech. Teprve v minulé dekádě byl areál tohoto pohřebiště doplněn o další objekty – jižní bránu, různé pavilony i detaily, jako jsou např. lampy nebo odpadkové koše – to vše dle projektu architektky Marie Švábové. Ta se inspirovala Hofmanovou architekturou (ale nejen jí, je tu i reminiscence na Králíčkovu lucernu).

Dostavba, která mate

Nemyslím ale, že to byl šťastný nápad. Návštěvník hřbitova je dnes zmaten, protože logicky považuje tato díla za původní Hofmanovu tvorbu. Ta se ale od nich dosti výrazně liší, což ovšem poznají jen odborníci.

Když jsem potřeboval kubistické originály zdokumentovat, musel jsem dávat fotografům podrobné instrukce (a udělal jsem to i v případě tohoto článku), přesto se mnozí nechali zmást. Domnívám se, že v takových případech by měli současní architekti volit distanční řešení a projektovat raději své stavby ve stylu soudobém, aby bylo jasno, co je ideou původního autora a co jsou novodobé kreace.

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz