Gorbačovovi nic jiného v podstatě nezbývalo. „Byli jsme na cestě k občanské válce a tomu jsem chtěl zabránit,“ vzpomínal v rozhovoru pro BBC na události před 25 lety. Přitom jeho snahou bylo udržet svaz pohromadě i nadále.
Rusko novým filmem oslavuje sovětský mýtus. Přitom se ví, že boj 28 Panfilovců je lež |
Jenže o vánočním čase před 25 lety už v podstatě byl hlavou státu bez státu. Ve svém televizním vystoupení mluvil k národu, který už tou dobou neexistoval. Na začátku prosince podepsali představitelé Ruska, Ukrajiny a Běloruska, největších sovětských republik, Bělověžskou dohodu, jíž vzniklo Společenství nezávislých států.
Gorbačov byl ale tím, kdo ze své pozice mohl zmáčknout spoušť svým odstoupením. To nakonec považuje za své vítězství, kterým předešel krveprolévání. „Tak rozdělená společnost jakou byla naše a navíc přetékající obrovským arzenálem a jadernými zbraněmi by vedla k velkému množství mrtvých a totální destrukci země. Nemohl jsem to dopustit jen proto, abych zůstal u moci,“ řekl pro BBC.
Sám Gorbačov byl i přes svou snahu udržet stát pohromadě jedním z prvních strůjců konce svazu. Přispěly k němu totiž reformy, kterými chtěl nastartovat zaostávající ekonomiku. K tomu ale potřeboval uvolnit politické prostředí. Politika glasnosti měla přinést větší otevřenost politiky a demokratické volby. Perestrojka měla znamenat otevření ekonomiky omezenému soukromému vlastnictví. I když jeho snahy oceňoval západní svět, vnitřně vedly pouze k destabilizaci země.
Geopolitická katastrofa
Někteří Rusové ale podle něj dodnes nechápou, co svými politikami docílil. „Perestrojka otevřela cestu ke spolupráci a míru nejen v Rusku, ale i ve světě celkově. Jediné, čeho lituji, je, že jsem tohle neviděl hned,“ uvedl Gorbačov.
Dokonce se nesmířili ani s pádem SSSR jako takovým. Dokazuje to prohlášení současného prezidenta Vladimira Putin, který v minulosti označil rozpad svazu za „největší geopolitickou katastrofu 20. století“.
Kolapsu Sovětského svazu stále lituje i většina běžných Rusů. Vyplývá to alespoň z průzkumu nezávislé agentury Levada Center, která jej provedla právě k 25. výročí konce studené války.
56 procent lidí považuje za chybu pád komunistického režimu a pouhých 28 procent řeklo opak. Více než polovině z těch, kteří jsou nespokojení s rozpadem, navíc chybí centralizovaný ekonomický systém a téměř každý druhý vnímá negativně ztrátu ruského mocenského postavení ve světě, informovala ruská agentura Interfax.
Hrdina Jelcin
Klížit se začal celý sovětský blok už v roce 1989. Padla Berlínská zeď a zvedla se vlna demokratických revolucí ve státech Východního bloku. Gorbačov si zavařil vojenským potlačením demokratického povstání v Litvě v roce 1990. Na scéně se objevil prodemokratický Boris Jelcin, který volal po Gorbačovově odstoupení.
Situaci nevyřešilo ani referendum z března 1991. Tři čtvrtiny hlasujících se vyjádřily pro zachování SSSR, jenže v šesti vzdorujících republikách k hlasování ani nedošlo.
Skoncovat s bojem proti stoupencům demokratických reforem měl puč konzervativních komunistů v srpnu 1991, kterým se snažili odstavit Gorbačova.
Jenže pučistům se postavil lid v čele s Jelcinem, který se stal hrdinou a získal si obrovskou popularitu u běžných lidí. Vytěžil tak ze situace na úkor Gorbačova. Ten tak nemohl vzdorovat snahám o samostatnost nejdůležitějších republik, kterou navíc z ruské strany podporoval Jelcin, budoucí prezident Ruské federace.
