Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Rozpočet USA: zemi hrozí kolaps

Česko

Už dnes o půlnoci se může stát, že skoro milion státních zaměstnanců USA půjde na nucenou dovolenou. Země má rozpočtové provizorium, které vyprší dnes o půlnoci.

WASHINGTON/PRAHA Prezident Barack Obama a Kongres s převahou republikánů vedou tvrdý boj o podobu státního rozpočtu na zbytek fiskálního roku, který končí v září.

Do uzávěrky tohoto vydání nebylo jasné, zda k dohodě nakonec dojde. Pokud by se ale obě strany nedohodly, vláda nezíská peníze na další provoz. Zavře státní instituce a bude nucena postavit až 800 tisíc státních zaměstnanců mimo službu,

Jedním z faktorů, který dosažení kompromisu komplikuje, je konzervativní frakce republikánské strany, tzv. Tea Party. Ta tlačí na to, aby republikáni prosazovali drastické snížení vládních výdajů, kterým by se do konce fiskálního roku ušetřilo podle posledních informací zhruba 40 miliard dolarů. Snížit výdaje chtějí i demokraté, ale vzhledem k tomu, že nechtějí omezit financování v sociální sféře nebo v oblasti ekologie, jimi navrhovaná úspora je pouhých 33 miliard.

„Lidé tady o rozpočtu mluví už týdny,“ řekl LN fotograf Chad Waytt z Washingtonu. „Škoda jen, že všechna jednání probíhají o nepodstatných, marginálních výdajích. Ty hlavní, jako výdaje na obranu, nejsou vůbec na jednacím stole,“ dodává Waytt.

„USA jdou Řeckou cestou“ Republikáni také včera představili úsporný plán na příští dekádu, kdy by chtěli ušetřit šest bilionů dolarů.

Celkové zadlužení Spojených států dosáhlo v minulém týdnu 14,27 bilionu dolarů (245 bilionů korun) a letošní schodek amerického rozpočtu podle očekávání v letošním fiskálním roce dosáhne nového maxima, 1,5 bilionu dolarů.

Podle některých analytiků se Spojené státy ubírají zhruba po stejné cestě jako Řecko či Portugalsko, které nezvládly obsluhu svých dluhů a byly nuceny požádat o zahraniční finanční pomoc. Hlavní ekonom americké banky Wells Fargo John Silvia o tom promluvil včera v televizní stanici CNBC: „Vývoj v Řecku a Portugalsku se podle mého názoru zatraceně podobá vývoji ve Spojených státech. Jen ty osoby mají jiná jména.“

Do včerejška všechna jednání o rozpočtu skončila nezdarem, a proto se zdálo obzvlášť v posledních dnech stále pravděpodobnější, že rozpočtové provizorium, ve kterém se USA nacházely od loňského října, skutečně vyústí v uzavření vládních institucí. Na tuto variantu se podle agentury Bloomberg připravovala jak demokratická strana, tak i republikáni.

Bezpečnost nebude ohrožena V USA je zhruba 4,5 milionu státních zaměstnanců. Zhruba 800 tisíc z nich by bylo posláno na neplacenou dovolenou, samozřejmě bez státních telefonů či notebooků. Kolaps se ale nebude týkat armády a dalších bezpečnostních složek.

Nejvíce zasaženo by samozřejmě bylo hlavní město. Jeho obyvatelům by život zkomplikovalo zavření muzeí či hromadění odpadků, které by popeláři nevyváželi nejméně týden. Také by obyvatelé Washingtonu několik dní nedostávali pokuty za špatné parkování, odhaduje list Washington Post. Mnoho zaměstnanců Bílého domu by bylo dočasně propuštěno a webové stránky významných institucí by přestaly být aktualizované. Druhá nejvýznamnější oslava hlavního města (po svátku nezávislosti 4. července) připadá právě na tuto sobotu. Stovky tisíc lidí, kteří do Washingtonu na každoroční Národní festival rozkvetlých sakur míří, by letos byly zklamány, protože i tento festival by byl zrušen. Podle odhadů by byl finanční dopad na hlavní město radikální. Týdně by mohlo přijít až o 5,5 milionu dolarů.

Do podobné situace se Spojené státy dostaly již koncem roku 1995, kdy byl prezidentem Bill Clinton. Tehdy byly zavřeny státní úřady čtyři týdny. Zajímavý byl ale také politický dopad uzavření vládních institucí. Největší kritika se tehdy obrátila proti předsedovi Sněmovny reprezentantů, republikánovi Newtu Gingrichovi. Prezident Clinton svou politickou pozici naopak posílil a zvýšil tak svoje šance na znovuzvolení.

Barack Obama ohlásil svou kandidaturu na znovuzvolení v pondělí. Podle veřejných průzkumů by ale tentokrát voliči rozdělili vinu za rozpočtovou krizi rovnoměrně, čímž vzniká silná motivace k tomu, aby se tentokrát strany dohodly, míní list Financial Times.

Autor: