Jen několik hodin potřebovali včera čeští politici k trvalé změně ústavy. Předčasným volbám jsou tak zase o něco blíž.
PRAHA Zatím jde vše podle plánu. Včera nejdříve poslanci, a večer pak také senátoři, schválili trvalou novelu ústavy.
Pro bylo 149 ze 190 přítomných poslanců - proti bylo jen osm. Podle této novely by mohl v budoucnu prezident rozpustit sněmovnu, pokud mu to sama (po schválení tří pětin poslanců) navrhne.
Už počátkem příštího týdne chce Václav Klaus tuto novelu využít. Poslanci by tak tím okamžikem přišli o práci.
Sněmovna tak pokračuje v boji proti Ústavními soudu. Ten ve čtvrtek zamítl původní plán na uskutečnění předčasných voleb.
Do celého procesu ale možná nakonec opět vstoupí nezařazený poslanec Miloš Melčák. Muž, který byl pro své kolegy nejdříve „přeběhlíkem“, pak „popletou“, a pak se definitivně stal „kazisvětem“, totiž plánuje, že novelu opět napadne u Ústavního soudu. Večer se k pak němu přidal i další nezařazený poslanec Juraj Raninec.
Kolečko jednání Ústavního soudu a horečného schvalování volebních novel by se tak mohlo roztočit nanovo.
To, co nyní vadí Melčákovi nejvíce, se jmenuje „princip retroaktivity“. Problém totiž vidí v tom, že včera schválená novela je „retroaktivní“ - tedy má zpětný účinek. Parlament podle něj může do ústavy přidat nový způsob, jak se dostat k předčasným volbám, měl by ale platit až od příštího volebního období. Bude, či nebude rozpuštění retroaktivní?
„Existuje právní názor, který si musím ověřit, podle něhož problém nastane v okamžiku, kdy bude použit v tomto volebním období. Tedy usnesení o rozpuštění sněmovny by mělo retroaktivní účinek. To je právní názor, který mám v tuto chvíli k dispozici,“ vysvětlil Melčák své pohnutky. Jak se ústavní soud nyní zachová, neumí nikdo odhadnout. Předseda ČSSD Jiří Paroubek včera prohlásil, že je nutné, aby vše ještě jednou posoudili právníci.
„Je pravděpodobné, že podá jakousi stížnost opět. Musíme mít aspoň 99procentní jistotu, že ta stížnost bude odmítnuta. Tu jistotu samozřejmě nebudeme mít nikdy dopředu, ale právní stanoviska musí být tak vyargumentovaná, že si musíme být jisti,“ sdělil Paroubek.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský už ve čtvrtek řekl, že soud v nálezu o prvním Melčákově návrhu nijak nehodnotil případnou trvalou změnu ústavy. Zároveň řekl, že se soud z principu nemůže vyjadřovat k záměrům zákonodárců. Později v České televizi Rychetský uvedl, že trvalá změna ústavy může být přijatelná, pokud splní některé podmínky. Musí být schválena ústavní většinou v obou komorách parlamentu, musí doplňovat či měnit ústavu a nesmí porušovat základní principy demokratického a právního státu.
