Nepředpokládám, že šampionát v Berlíně přinese nějakou změnu v těch rekordních zápisech, které jsou již opravdu letité. Na příští rok se ale chystá změna i v některých pravidlech a jednou z nich je diskvalifikace po prvním ulitém startu. Tím pádem odpadne zdržování o tzv. vpády do výstřelu, což schvaluji - ani Bolt, ani Gay to nedělají. Ne každá změna ale musí být k lepšímu. Staré židovské přísloví dokonce praví, že každá změna je k horšímu. Je známý případ, kdy se dvě ženy rozhodly uklidit jakémusi starému mládenci byt, protože tam údajně měl strašný nepořádek. Udělaly ten dobrý skutek, aniž se chlapíka zeptaly, a čekaly, že budou pochváleny. Starý mládenec se však rozzuřil do běla a řval na ně, že mu zničily život, a posílal jim esemesky s nepublikovatelnými výrazy.
Někteří lidé holt mají neodolatelné nutkání dělat dobré skutky. Takže jedna žena zbláznila známé a policii, že u sousedů na balkoně je už týden zavřený pes, kterého mučí hlady a on už sotva hýbe hlavou. Když tam policie vtrhla, nebyl to pes, ale kus igelitu, se kterým si pohrával vítr.
Kdysi jsem se živil mytím oken, párkrát jsem byl také u profesora Karla Plicky, velikána fotografie. Jeho syn mě tam uvedl s tím, že pan profesor má na stole fotografie - ať prý s nimi nijak nehýbu, protože otec ví, kde jakou má, a zlobil by se. Když jsem otevřel dveře, byla tam pyramida fotografií od dveří do stropu přes celou místnost. Ten stůl byl uvnitř té pyramidy. Obešel jsem to opravdu opatrně. Pochopil jsem, že kdybych s nějakou fotkou pohnul, pan profesor by byl ztracen. Mně osobně to, když mi někdo něco přesune jinam, taky rozzuří.
O autorovi| Richard Tesařík hudebník a herec
