Své jednotky do Sýrie minulý rok Čína poslala bez fanfár. Podle jejího ministerstva zahraničí mají za úkol trénovat členy provládní syrské armády v humanitární asistenci. Ostatně to oznámila Čína už na konci loňského léta. Její admirál Kuan Jou-fej tehdy prohlásil, že chce prohlubovat spolupráci s Asadem po všech stránkách, jak informovala i agentura Reuters. „Čínská a syrská armáda mají tradičně přátelské vztahy. Chceme je zachovat a posilovat spolupráci,“ řekl Kuan.
Syrské dívenky se provdávají v Jordánsku. Někdy je rodiče prodají |
Přitom ještě o dva roky dříve byla čínská politika na Blízkém východě přinejmenším obezřetná. Peking se bál návratu svých občanů ujgurského etnika, kteří se vydali do Sýrie bojovat za Islámský stát. Postupem času se však snaží být čím dál aktivnější. Nejen, že kvetou jejich vzájemné obchodní vztahy, spolupracují více i na poli vojenském.
Číňané si také uvědomují, že syrský konflikt má vliv i na bezpečnostní situaci na východě Asie. Na Filipínách mají problém s rostoucím násilím ze strany militantní skupiny Abu Sajjáf. Zprávy o zatýkání islamistů se objevují i z dalších východoasijských zemí. Podle blízkovýchodního odborníka Kamala Alama jsou vzdálené regiony čím dál více s konfliktem propojeny.
Čína se také velmi aktivně zapojuje do mírových jednání mezi stranami syrského konfliktu. Poprvé ve své historii minulý rok jako prostředník povzbuzovala snahy konflikt vyřešit. Dokonce vytvořila funkci speciálního vyslance do „blízkovýchodní konfliktní zóny“.
Strašák Ujgurové
Za základní motivaci Pekingu je považována účast asi 5 tisíc ujgurských radikalizovaných bojovníků ve válce na straně IS. Právě takoví vracející se džihádisté jsou považováni za strůjce nepokojů, které občas otřásají severozápadní provincií Sin-ťiang. V té žije největší počet Ujgurů, kteří sice mají částečnou autonomii, přesto vidí Čínu jako uzurpátora. „Podle našich odhadů bojujeme proti čtyřem až pěti tisícům sin-ťianských džihádistů,“ řekl v květnu syrský velvyslanec v Číně Imad Mustafa.
Nejen k Islámskému státu, ale i k jeho předchůdkyni al-Kájdě bývají většinově sunnitští Ujguři přiřazováni čínskou vládou, případně se k nim hlásí sami. Čína se bojí, že jejich aktivity mohou v budoucnu zadělat na větší problémy, dokonce až úspěšné odtržení od zbytku státu.
  |
S tím je spojen i jiný rozměr zájmu Číňanů o dění v Sýrii. Ujgurové patří do skupiny turkických národů Střední Asie, jejichž patronem se cítí být Turecko. Před dvěma roky se vystupňovala turecké kritika čínských represí proti této menšině. Čínské bezpečnostní služby se proto ve snaze dopadnout ujgurské příznivce džihádistů nemohou spoléhat na spolupráci se státem na pomezí Evropy a Asie.
To otevřelo cestu pro bezpečnostní spolupráci čínských a syrských operativců v boji proti čínským islamistům. „To vedlo Čínu k tomu, aby do Damašku v dubnu 2016 vyslala 300 vojenských poradců,“ uvedl odborník Alam v textu na serveru Middle East Eye. Zdravotní a humanitární trénink byl podle něj jen zástěrkou pro prohlubování celkové spolupráce, jak o ní hovořil i admirál Kuan o několik měsíců později.
Čínské firmy už obhlíží situaci
Jak se syrská válka pomalu chýlí ke konci, otevírají se na území blízkovýchodního státu i ekonomické příležitosti. Když se hovoří o tom, kdo bude mít v rekonstrukci zdevastované země hlavní roli, zmiňují se především Rusko s Íránem. Tyto státy však samy mají ekonomické problémy. Co se týče vysílání byznysových delegací do Sýrie, mnohem aktivnější jsou Indie a právě Čína.
Přítmí, obří větráky a armáda počítačů. Jak fungují čínské ‚doly‘ na bitcoiny |
Podle Světové banky bude rekonstrukce Sýrie stát nejméně 200 miliard dolarů (asi 4,46 bilionu korun). „Čína investovala do Blízkého východu mnoho let. Ale i za podmínek nějakého příměří jsou to stále nejisté investice,“ varoval pro britský deník Financial Times profesor Li Wej-ťien ze Šanghajského institutu pro mezinárodní studia.
Čínské investice jsou lákadlem i pro sousední Libanon, který předpokládá, že by jeho přístav v Tripoli mohl být bránou Číňanů do Sýrie. I proto byl spolu se Sýrií zařazen mezi čínské partnery v rámci iniciativy One Belt, One Road (Jeden pás, jedna cesta). Prezident Asad v rozhovoru s čínskou televizí na jaře zase potvrdil, že se čínské společnosti intenzivně zajímají o možnosti investic v Sýrii a také hovořil o rozšiřování akademické spolupráce s východoasijským gigantem.
Čínu se Sýrií pojí i diplomatické spojenectví. Říše středu na půdě Rady bezpečnosti i jiných orgánů OSN zastupuje zájmy syrské vlády. Několikrát vetovala i rezoluce Rady bezpečnosti, které například požadovaly zastavení použití síly proti civilistům. V čínských médiích je Asad vyobrazován jako liberální muž, podle nějž je potenciál Číny zřejmý a velký.
