Mluvčí Vyšetřovacího výboru Vladimir Markin agentuře ITAR-TASS řekl, že Saakašvili by měl být potrestán za vydání rozkazu k útoku na Jižní Osetii v roce 2008. Ofenzíva proti vzpurné gruzínské provincii vyvolala ruský protiútok, který gruzínské jednotky z regionu vytlačil. Moskva krátce nato uznala "nezávislost" Jižní Osetie a rovněž Abcházie, obě provincie jsou od té doby faktickým ruským protektorátem.
Saakašvili chtěl podle Markina ozbrojenou akcí "zcela vyhladit osetské etnikum". Mezinárodní zatykač by podle něj měl být vydán i na bývalé gruzínské ministry obrany a vnitra. Podle ruských údajů během týdenní rusko-gruzínské války zahynulo 162 osetských civilistů a dalších 255 bylo zraněno.
ČTĚTE TAKÉ: |
Markin ale později své prohlášení o zatykači na Saakašviliho odvolal. "Všechny hlavy států, jak úřadující, tak bývalé, mezi kterými je i Michail Saakašvili, disponují imunitou," konstatoval mluvčí podle agentury RIA Novosti a dodal, že ruským vyšetřovatelům tedy jde o obvinění a vydání mezinárodních zatykačů na jiné gruzínské představitele, kteří se také podíleli na zločinech spáchaných v Jižní Osetii v roce 2008.
Gruzínci podle serveru newsru.com přijali ruská prohlášení o zatykačích jako "neseriózní provokaci, která k ničemu podstatnému nepovede", nakolik se liší ruské, gruzínské a evropské vidění války o Jižní Osetii, jak upozornil politolog Solomon Lebanidze. Moskva a Tbilisi by se podle něj měly více starat o urovnání vztahů, než o pořádání provokací.
Oblíbená ruská taktika
Vydávání mezinárodních zatykačů na politiky nepohodlné Moskvě je v poslední době oblíbenou taktikou ruských vyšetřovatelů. Jejich zájem vyvolaly také události na Ukrajině, kde podle Moskvy došlo k nezákonnému puči proti prezidentu Viktoru Janukovyčovi. Ruská prokuratura už zahájila trestní stíhání v šesti kauzách, v nichž je řada ukrajinských občanů údajně podezřelých z těžkých zločinů.
Zeď mezi Ruskem a Gruzií.
Mezi stíhanými Ukrajinci je například podnikatel a politik Hennadij Balašov, který na kyjevském náměstí Nezávislosti údajně vyzýval k zabíjení proruských radikálů na Krymu a východě Ukrajiny. Ruské trestní stíhání je vedeno proti vůdci ukrajinského Pravého sektoru Dmytru Jarošovi nebo proti neznámým pachatelům, kteří na východě Ukrajiny zadržovali štáb ruské televize Russia Today.
Předmětem žaloby je dokonce ukrajinská generální prokuratura. Trestného činu se měla dopustit tím, že zažalovala velitele ruské Černomořské flotily za podněcování vzpoury a velezrady. Admirál Alexandr Vitko v březnu vydal ukrajinským vojákům na Krymu faktické ultimátum. Vyhrožoval útokem na ukrajinské posádky, pokud Kyjev vojáky z Krymu neodvolá. Za svou roli v okupaci Krymu si Vitko vysloužil i zařazení na sankční seznam Evropské unie.
