20. září 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Expert: Turecko je pro NATO tvrdý oříšek. Musí ale udělat vše proto, aby si ho udrželo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 19Diskuse
Bývalý ministr zahraničních věcí SR Pavol Demeš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bývalý ministr zahraničních věcí SR Pavol Demeš. | foto: Pavol Demeš

BRATISLAVA/PRAHA Ve středu končící ruské cvičení Západ 2017 znepokojilo řadu bezpečnostních expertů. Rusko vnímají jako hrozbu pro Evropskou unii i NATO, které podle nich musí nyní těsněji spolupracovat a zaměřit se na hybridní hrozby. „Tyto nové propagandistické techniky využívá Rusko při konfrontaci se všemi zeměmi Západu,“ říká o cvičení slovenský bezpečnostní expert Pavol Demeš v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Jak se díváte na cvičení Západ 2017, které momentálně provádí Rusko?
Toto cvičení láká přirozeně hodně pozornosti, především v kontextu napětí mezi Ruskem a NATO. Vzájemné vztahy se za poslední roky výrazně zhoršily, staly se až konfrontačními. Rusko mívalo přímo v Bruselu své zástupce, kteří komunikovali s ústředím NATO, ten dialog tam vždy probíhal. I s Evropskou unií. A ta teď má vůči Rusku sankční politiku.

Druhý kontext je válka na sousední Ukrajině. Tam probíhá konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Toto cvičení vyvolává přirozené obavy, hlavně u západních sousedů Ruska, nejvíce v Bělorusku a pobaltských zemích, které jsou součástí NATO. Aliance je pak tak trochu ve stavu pohotovosti. Panují obavy, aby v rámci těch rusko-běloruských manévrů nezůstaly třeba ruské síly na území Běloruska a podobně.

Pavol Demeš

  • Narodil se v roce 1956 v obci Vráble na Slovnensku
  • Bývalý slovenský ministr zahraničí
  • Zahraničně-bezpečnostní expert
Bývalý ministr pro zahraniční vztahy Slovenska Pavol Demeš.

Lidovky.cz: Zmínil jste válku na Ukrajině. Rusko v této válce využívá metody tzv. hybridní války. Existují už na Západě strategie, které by byli proti ní efektivní?
U nás na Slovensku se teď veřejně diskutuje o bezpečnostní a obranné strategii, která by měla být přijata v průběhu několika měsíců. V té diskuzi se bavíme právě i o hybridních hrozbách. To je ale téma pro celou Evropskou unii. Tyto nové propagandistické techniky využívá Rusko při konfrontaci se všemi zeměmi Západu. Cílem je ovlivnění, znejistění společnosti a snižování důvěry v západní instituce a jejich vnitřní kohezi.
Během konfliktu na Ukrajině jsme byli těmito praktikami zaskočeni, ale nyní jsme si toho už myslím všichni vědomi. Proto začínáme strategicky komunikovat docela jinak. Především už je jasné, že veřejné mínění je nedílnou součástí zahraniční politiky státu.

Lidovky.cz: Liší se situace v zemích západní Evropy a zemí sousedících přímo s Ruskem?
Určitě. Situace v bývalých sovětských republikách je mnohem složitější. Vzhledem k tomu, že jsou to nejčastěji ruskojazyčné země, je možnost se bránit malá. Propaganda tam prosakuje mohutněji, nejen v podobě alternativních informačních serverů či aktivistů na sociálních sítích. Ruská média mohou oslovovat občany těch zemí přímo, bez zprostředkovatele. V neposlední řadě je tam také velmi početná ruská menšina, která se výrazně využívána na šíření propagandy. Tyto země musí hybridním hrozbám zkrátka věnovat o hodně větší pozornost.

Lidovky.cz: Když odhlédneme od propagandy, jak se bránit proti nasazování neoznačených vojenských složek, kterým se během konfliktu na Ukrajině říkalo „zelení mužíčci“?
Technika Ruské federace na Krymu spočívala v tom, že tvrdila, že je to svobodná vůle lidí a že se chtějí svobodně a demokraticky připojit k Rusku. Navíc popírali, že by ruští vojáci na Krymu byli. I když to následně připustil i sám prezident Putin a tyto lidi ocenil. Přesto popírali i vojenskou účast na  východní Ukrajině. I tam jsou už nezvratné důkazy, že to není pravda.
Ta technika zelených mužíčků je už dnes tedy dobře známá a NATO s tím musí do budoucna kalkulovat. Mnohem složitější by to pochopitelně pro Rusko bylo na území členských zemí NATO, to je úplně odlišná situace. Především pak ten režim na Ukrajinských hranicích s Ruskem je úplně jiný a Rusům to dost ulehčil. Já jsem ale přesvědčený, že NATO už s takovou možností plně počítá.

Lidovky.cz: Kromě NATO máme možnost pozorovat snahy o vojenskou integraci i v Evropě. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg takovou možnost uvítal.
Osobně jsem přesvědčený, že v návaznosti na nové bezpečnostní hrozby, které se objevily za posledních deset let, musí o bezpečnosti a obranně přemýšlet jinak, po novu. Před dekádou ještě nebyly tak zjevné kybernetické hrozby, terorismus vyplývající z migrace, hybridní vedení konfliktu a tak dále. Evropa byla mentálně nastavená na používání spíše svého vlivu v ekonomické a politické sféře, teď je ale konfrontována s mnohem tvrdšími postupy.
Reakce NATO a EU na tyto nové hrozby je logická a srozumitelná. NATO a Evropská unie se navíc členskými zeměmi výrazně překrývají, takže je nutno dohodnout rozdělení rolí.

Tahle otázka zatím zůstává otevřená, ale je tu nevyhnutně nutné dosáhnout konsenzu. Když jde o ochranu hranice proti nelegální migraci a s ní spojeným terorismem, je to věc čistě evropská. V NATO mají zase vedoucí pozici Spojené státy. Evropská unie bude muset pro posílení své vnitřní i vnější bezpečnosti počítat se širším geografickým prostorem, konkrétně transatlantickým. Myslím, že Evropská unie se bude i nadále opírat o struktury NATO a další bezpečnostní opatření, která podnikne, bude uskutečňovat v úzké součinnosti s NATO.

Lidovky.cz: O určité dělení rolí se hovoří i v rámci EU. Nemáte strach z toho, že by vzniklo jakési dvourychlostní NATO?
Jsem přesvědčený o tom, že tyto aspekty budou výrazně tlačit lepší koordinaci EU i NATO. A pokud jde o to, zda tu vznikne nějaké dvourychlostní, to silně souvisí i s myšlenkou dvourychlostní unie. Jasně se ukazuje trend, kdy členské státy obou nadnárodních celků mají trochu odlišné představy o tom, jak by se měly integrovat do ekonomických a politických struktur. Pod vlivem Německa a Francie pak vznikají nové konfigurace, hlavně po brexitu, kdy nemají v Unii přirozenou protiváhu.
Že by v NATO vznikaly nějaké odděleně fungující skupiny je, vzhledem k vojenskému charakteru aliance, poměrně nepravděpodobné. V NATO je to přece jen méně pravděpodobné než v EU, protože struktura aliance je mnohem přímočařejší.

Lidovky.cz: Může tlak na tyto instituce destabilizovat mezinárodní vztahy?
Reakce na zmíněné bezpečnostní hrozby vytváří pochopitelně tlak na Evropskou unii i NATO, aby spolupracovaly efektivněji a rozdělily si co nejlépe role. Dlouhodobá situace se musí zlepšit, obě instituce mají sídlo v Bruselu a v některých případech až nepochopitelně nekomunikovaly a nekoordinovaly své kroky. Složitost současné situace ale vytváří nový tlak na to, aby spolu obě strany více mluvily.

Teď je jen otázka, jak bude spolupráce vypadat. Především to bude vyžadovat více peněz, to znamená výrazně vyšší investice na úrovni jednotlivých členských zemí NATO i EU. Zároveň to otestuje, jak soudržné jsou tyto celky politicky, protože jejich soudržnost je v současnosti narušena brexitem, ale i volbami v USA.

Lidovky.cz: Jak vidíte vztahy Turecka a Evropské unie a NATO? Je naše bezpečnost důležitější než diktátorská povaha tureckého režimu?
Turecko je pro EU i NATO velice tvrdý oříšek. Turecko je totiž členem NATO a po USA má druhou nejsilnější armádu aliance. Navíc leží ve velice exponované oblasti, ve které má strategickou polohu. Ta je tak důležitá, že má význam i v globálním měřítku. Vnitropolitický vývoj Turecka ale směřuje mimo hodnotové a politické normy Západu, hlavně EU, do které vede zatím neúspěšné přístupové rozhovory.

Máme si my zakrývat oči před nedemokratičností režimu, který se po nepovedeném pokusu o puč ještě zostřil? Můj názor je, že musíme udělat vše proto, aby se Turecko nedostalo z okruhu transatlantické spolupráce. Pro Turecko jsou Spojené státy spolu s Evropskou unií zcela zásadní političtí a ekonomičtí spojenci. V tomhle směru se v následujících letech nevyhneme balancování ve vztazích s Tureckem, nacházením modu vivendi.

Lidovky.cz: Neotvírá takové napětí možnost, aby Turecko hledalo partnery jinde? 
Turecko testuje spojenectví i s jinými mocenskými centry, především s Ruskem a ukazuje tak svou nevůli se příliš podřizovat pravidlům. Vzhledem ke konfrontační linii s Ruskem bude Turecko problém hlavně pro NATO. Turecko má zkrátka s Ruskem jiný druh dialogu, než s ním vede NATO, hodně to v budoucnosti otestuje hlavní představitele obou stran.

Lidovky.cz: Jaká se nabízí řešení?
Jednoduché řešení nevidím. Vidím ale nutnost otevřeného dialogu s Tureckem. Musíme hledat společné zájmy, odpuzování Turecka z našeho strategického okruhu by bylo chybou do budoucna. Turecká otázka je možná nejkomplikovanějším problémem současných mezinárodních vztahů. A ještě k tomu přidejme velice silnou etnickou menšinu v Německu a dalších evropských zemích, která je často využívána k účelům propagandy.

  • 19Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz