Přes 40 moskevských a desítky regionálních vysokých škol bylo zahrnuto do projektu, který nese na první pohled nevinný název: Scénáře ruské budoucnosti. Cílem bylo zjistit politické nálady studentů a pedagogů. Nejde ovšem o klasický sociologický výzkum. Nýbrž o akci v duchu starých osvědčených provokací sovětské KGB.
Hrdinou skandálu se stal o víkendu zástupce šéfa Institutu strategických výzkumů a prognóz na Ruské univerzitě družby národů Nikita Daňjuk.
„Boj o mentalitu“
Na moskevské konferenci prorektorů ruských vysokých škol představil svůj „výzkum“ jako obranu proti praktikám Západu. Právě studenti jsou podle mladého pedagoga – patriota – tím nejsnadnějším cílem západní záškodnické činnosti, neboť snadno podléhají destruktivním teoriím.
Protože si Daňjuk nepřeje, aby „Rusko zabředlo do chaosu“, pustil se do osvěty. Vytvořil početný tým a jeho členové vyrazili do terénu – mezi studenty a pedagogy. Nejdříve provedli „prověrky“ a poté na základě výsledků průzkumné operace sepsali tzv. hlášení pro interní úřední potřebu.
Rusko couvlo. Flotila v čele s letadlovým Kuzněcovem už nebude tankovat u Španělů |
„Stát se nachází ve stavu nevyhlášené války,“ zdůvodňoval Daňjuk projekt na konferenci prorektorů. „Ta válka má hybridní charakter a válčí se na mnoha frontách. Jedna z front prochází celým naším státem – je to fronta mentální.“ Obvinil Západ z nekalých praktik, manipulace mládeží a provokování revoluční situace, což se mu podle pedagoga povedlo na Ukrajině a v Gruzii.
Nejhorší ovšem na Daňjukově projektu je, že je vlastně provokací v duchu podobných akcí KGB. Daňjuk totiž vyzýval studenty, aby se otevřeně – a protože se nacházejí na akademické půdě, tak i beze strachu – vyjadřovali k politice a odhalovali stupeň ochoty protestovat proti ruskému režimu. Přitom ovšem studentům nesdělil, že je nechce ani tak naučit svobodně diskutovat, jako spíš zjistit, jaké nebezpečí akademická obec představuje pro Kreml.
To nejzásadnější je, že výsledkem projektu byla písemná zpráva určená mj. „nejmenovaným státním orgánům a speciálním strukturám“. Tak se alespoň podle renomovaného ruského listu Kommersant Daňjuk sám vyjádřil. Včera sice svá tvrzení popřel, ale listu Moskevský komsomolec přiznal, že předával informace tajným službám – ovšem šlo prý o případ spojený s islamisty.
Daňjuk tvrdí, že novináři jeho slova vyřčená na konferenci špatně pochopili a že nešlo o žádné „špiclování“. Jenže novináři z Kommersantu mají audiozáznam Daňjukovy řeči na konferenci. Na ní také údajně řekl: „Bohužel, na úrovni profesorů i ostatních přednášejících na školách je vedena sice ne otevřeně, ale dostatečně nestydatě destruktivní propaganda protistátních idejí.“
Zájem tajných služeb
Mezi ruskými komentátory panuje přesvědčení, že bádání se neobešlo bez asistence tajných služeb. Při současné promořenosti ruské společnosti agenty Federální služby bezpečnosti (FSB) totiž není možné takto rozsáhlou činnost utajit. Navíc její výsledky jsou pro FSB i politickou elitu země mimořádně cenné. O zájmu tajných služeb svědčí i to, že čestným hostem na konferenci prorektorů byl i šéf moskevského oddělení „E“ (Hlavní správa pro boj s extremismem ruského ministerstva vnitra) Stanislav Sulakov.
Daňjukův projekt se už v centru pozornosti médií jednou ocitnul. V květnu roku 2015 studenti Ruské státní humanitní univerzity na přednášce slavného ideologa „ruského světa“ a propagátora imperiální politiky Kremlu Nikolaje Starikova uspořádali tak hlasitý protest, že se akce málem neuskutečnila. Teprve nyní se ukazuje, že Starikov, který mj. vystupoval s přednáškou i na půdě ruského velvyslanectví v Praze, kde zpochybnil ruskou okupaci Československa v roce 1968, byl členem týmu Daňjuka. Zda i o svém pražském turné sepsal hlášení pro „nejmenované státní struktury“, není známo.
