Šéf Federální služby pro kontrolu narkotik (FSKN) Viktor Ivanov včera potvrdil, že došlo k „historickému průlomu“ v rusko-americké spolupráci. Především pro Moskvu je to zlomový moment. Rusové po porážce v Afghánistánu, kde ztratili v letech 1979 až 1986 skoro 30 tisíc mužů a zabili asi milion Afghánců, trpí syndromem „poražených okupantů“ a doposud jakýkoliv vojenský návrat do Afghánistánu rezolutně odmítali.
Akce podle ruské agentury RIA Novosti probíhaly asi pět kilometrů od pákistánsko-afghánských hranic, kde je největší koncentrace nelegálních laboratoří na zpracování opia. Výsledný produkt – heroin – se pak odsud distribuuje do celého světa. V jednom případě šlo o laboratoř na výrobu morfinu. Celkem bylo zlikvidováno 932 kilogramů heroinu, což je obrovské množství – stačilo by na 200 milionů běžných dávek. Podstatná část drog se pašuje přes Tádžikistán a Írán dále do Ruska, kde jeho spotřeba v posledních letech nebezpečně roste. Úder se chystal mnoho měsíců Rusko-americká operace je oběma stranami hodnocena jako výjimečně úspěšná. Celkem se jí účastnilo 70 členů amerických speciálních jednotek, ruských specializovaných oddílů pro boj s drogami a několik afghánských policistů. Pozemním silám pomáhalo devět vrtulníků koaličních sil NATO. Jedná se o obrovský pokrok dokazující, jak významná by mohla rusko-americká spolupráce v Afghánistánu být. V Rusku přesto panuje nejednoznačný názor na to, zda se mezinárodní operace aktivně účastnit, či nikoliv. Podle Ivanova ale i tato úroveň spolupráce dokazuje, že „restartování vzájemných vztahů“, prosazované prezidenty obou zemí, má praktické využití.
Rusové i Američané se na konečný úder na velká drogová centra připravovali řadu měsíců. Zhruba posledních 90 dnů se jednotky soustředily na horskou oblast Ačin v provincii Nangarhár, která je výrobou heroinu proslulá. Právě při detailní přípravě hráli Rusové největší roli. Samotné bojové operace se údajně prakticky neúčastnili, což Moskva včera několikrát zdůraznila. Ovšem ruská agentura Interfax uvedla, že přece jen dva členové jednotek FSKN útočili na drogové laboratoře po boku amerických a afghánských vojáků. Ivanov ale podtrhl především informační roli ruských tajných služeb. Disponují totiž poměrně přesnými informacemi o dalších asi 400 laboratořích v severoafghánském Badachšánu a opiovém ráji – provincii Hilmand.
Obavy o veřejné mínění Rusko se obává, že by veřejné mínění vojenský návrat do Afghánistánu tvrdě odsoudilo. Dodnes je vztah k invazi SSSR do Afghánistánu předmětem bouřlivých diskusí a sporů. Přesto Ivanov včera prohlásil, že počet ruských specialistů operujících na území Afghánistánu by měl být vyšší a že je připraven své lidi do této země poslat. Šlo by zřejmě hlavně o specialisty – spojaře a instruktory. Zda ale bude vytvořen jakýsi ruský protidrogový kontingent, to podle Ivanova záleží na ruském prezidentovi jako vrchním veliteli ozbrojených sil. Šéf ruských protidrogových jednotek každopádně oznámil, že dosavadní strategie NATO boje proti výrobcům afghánského heroinu se ukázala být absolutně chybná.
Ruské zdroje uvádějí, že každým rokem se v Afghánistánu vyrobí až 150 miliard dávek tvrdé drogy, především heroinu. Od roku 2008 se počet laboratoří, kde se bílý prášek vyrábí, zvýšil ze 175 na současných 425.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
