Levitaci ve stavu beztíže a luxusní výhled na Zemi chce nabídnout společnost Orbital Technologies svým zákazníkům. Zatím ale neví, jak je do vesmíru doveze.
Vejde se tam sedm astronautů a létá to kolem Země, ale Mezinárodní kosmická stanice to není – co je to? Komerční kosmická stanice! Vesmírný hotel s tímto názvem chce do roku 2016 zprovoznit ruská firma Orbital Technologies. Informovala o tom ruská zpravodajská agentura RIA Novosti.
Vedle výhledu na naši planetu a nevšedního zážitku ze stavu beztíže může komerční stanice podle zástupců firmy přinést také prostor pro vědecké experimenty financované soukromými ústavy nebo univerzitami. Vesmírní turisté by tak nemuseli jezdit jen na výlet, mohli by také provádět pokusy a aspoň na část cesty získat granty od výzkumných institucí.
Podobný model ostatně fungoval u většiny ze sedmi dosavadních vesmírných turistů, kteří se v ruských sojuzech podívali na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) – také oni s podíleli na výzkumných programech. Další výletníci se tam už ale nedostanou, protože nyní je stanice plně obsazena profesionály. Zájemci o výlet do kosmu tedy musejí počkat, co jim nabídnou soukromé firmy.
Skákání na stanici zakázáno Ruský projekt se tváří velice ambiciózně: v letech 2012–2013 chce firma postavit první modul a o tři roky později ho vynést do kosmu. „Je to hodně napnutý harmonogram. Předpokládal bych, že samotná stavba potrvá nejméně pět až šest let,“ říká Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z Akademie věd ČR.
V některých médiích se před pár dny objevila informace, že má být tento hotelový modul připojen k ISS. Podle Antonína Vítka to je ale nesmysl. „Z provozních důvodů by to bylo dost nešťastné řešení. Připojení jakéhokoliv modulu ke stanici znamená úplnou změnu řízení, orientace a korekcí dráhy. Kromě toho by nebylo snadné přimět turisty, aby ve stavu beztíže nedělali kotrmelce, neskákali a podobně, což by vyvolalo otřesy a rušilo experimenty na stanici,“ říká český odborník.
Za pravděpodobnou nepovažuje ani možnost přestavět ISS na hotel, až oficiálně ukončí činnost. „Provoz takového molocha je velice nákladný a vyjde mnohem laciněji postavit menší samostatný modul,“ soudí Antonín Vítek.
Ruský hotel má mít celkem 20 krychlových metrů rozdělených do čtyř místností. Do médií už pronikly takové detaily, jako že součástí jídelníčku budou speciálně upravené pokrmy od špičkových světových šéfkuchařů. Důležitější informace, třeba kdo to všechno zaplatí, jaké kosmické lodě budou turisty do hotelu vozit a kolik bude stát letenka, ale zatím chybí. Společnost Orbital Technologies, která projekt představila, byla dosud v oblasti kosmonautiky neznámou firmou. Nicméně její výkonný ředitel Sergej Kostěnko v minulosti vedl ruskou pobočku americké firmy Space Adventures, tedy firmy, která zprostředkovávala zmíněné turistické lety v sojuzech na ISS.
Projekt hotelu ale zatím existuje jen na papíře a podle dosavadních prohlášení se zdá, že teprve hledá investory. Firma už údajně podepsala dohodu s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos a společností Eněrgija, která vyrábí kosmické lodi Sojuz i nákladní lodě Progress, jež obsluhují ISS. „Rádi bychom spolupracovali s Boeingem, SpaceX, Ruskem, Čínou nebo jakoukoliv další firmou nebo zemí, která by zvládla vynášet astronauty do vesmíru,“ říká Sergej Kostěnko. Z toho vyplývá, že žádná konkrétní dohoda zatím neexistuje.
„Podobných projektů už byla řada. Nelze vyloučit, že firma bude nějakou dobu přežívat, dostane od investorů nějaké peníze a nakonec jen pokrčí rameny se slovy, že se to nepovedlo,“ podotýká Antonín Vítek. Spolupráce s Eněrgijí se mu nezdá příliš pravděpodobná, protože její zástupci už nyní prohlašují, že budou mít problém zvýšit počet ročně vyrobených sojuzů ze čtyř na pět a počet progressů z šesti na osm, jak si vyžaduje obsluha ISS. „Tvrdí, že na to nemají lidi ani výrobní prostředky, ale omezujícím faktorem je asi hlavně předletové testování, které se provádí na unikátním zařízení a každá loď jím musí projít,“ vysvětluje Antonín Vítek.
Schůdnějším scénářem tak nakonec může být paradoxně spolupráce s americkými firmami Boeing, SpaceX nebo Lockheed Martin. Všechny totiž pracují na vývoji pilotovaných kosmických lodí, jež by mohly vynášet astronauty na oběžnou dráhu Země – ať už pro NASA nebo pro komerční zákazníky.
O ceně letenky lze zatím jen spekulovat. Antonín Vítek ji odhaduje na nejméně 40 až 60 milionů dolarů.
A to mluvíme jen o cestě, nikoliv o pobytu v hotelu. Pokud by se k němu létalo v sojuzech, jedno ze tří sedadel by nejspíš obsadil profesionální pilot, takže zbylí dva cestující se musejí podělit o náklady na start. „Letenky prvních turistů na ISS sice stály jen 20 milionů dolarů, ale to byla jakási zaváděcí cena,“ říká Antonín Vítek. Už dnes platí Američané za vynesení jednoho profesionálního astronauta v sojuzu 55 milionů dolarů.
Do vesmíru v nafukovačce Mnohem dál než zatím hypotetický ruský hotel je projekt americké společnosti Bigelow Aerospace. Ta v letech 2006 a 2007 na oběžné dráze úspěšně otestovala „nafukovací“ moduly Genesis I a II. Ve složeném stavu je do kosmu vynesly ruské rakety, moduly se rozvinuly až nahoře. Šlo o prototypy v měřítku 1:3, ale už v roce 2014 chce firma vypustit skutečný modul Sundancer a o rok či dva později by s v něm mohli zabydlet první turisté.
Opět záleží na tom, jak rychle se podaří vyvinout spolehlivou kosmickou loď, která bude hotel obsluhovat. Firmy Boeing a Lockheed Martin pracují na menších soukromých verzích lodi Orion, která měla původně vrátit Američany na Měsíc, a Bigelow Aerospace údajně s oběma firmami spolupracuje.
Nejreálnějším způsobem, jak se dostat coby turista do vesmíru, ale zatím zůstávají tzv. suborbitální skoky v lodi SpaceShipTwo, které slibuje společnost Virgin Galactic britského magnáta Richarda Bransona. Za dvouhodinový let s nahlédnutím na hranici vesmíru ve výšce 110 km a několika minutami ve stavu beztíže si účtuje 200 tisíc dolarů. Má už přes 300 zájemců, mezi nimi čtyři Čechy a Slováky. Původně se měl první let konat už v letošním roce, zřejmě to ale bude později. „Zatím vůbec neproběhla zkouška druhého stupně, tedy toho, který se odpoutá od letounu ve výšce 15 km a vystoupá výš,“ upozorňuje Antonín Vítek. Podle něj je otázka, zda se začne létat v roce 2012, možná si turisté budou muset počkat ještě déle.
Nicméně další zajímavý projekt oznámila před pár dny také společnost Space Adventures – ta, která vozila turisty na ISS, takže má jako jediná s kosmickou turistikou reálné zkušenosti: prý má prvního závazného zájemce o oblet Měsíce v sojuzu a hledá k němu druhého pasažéra. Měsíc je sice dál, ale po technické stránce je takový let jednodušší než provozování hotelu na oběžné dráze. Cesta by trvala zhruba týden. „Připomínala by let Apolla 13, ale bez výbuchu,“ říká s nadsázkou Antonín Vítek. Podle Erika Andersona ze Space Adventures semá kabina sojuzu přiblížit k povrchu Měsíce na sto kilometrů. Cena letenky činí 110 milionů dolarů.
Vzhledem k tomu, že z vědeckého hlediska už pouhý oblet našeho kosmického souseda není zajímavý a Američané ani Číňané se k němu v dohledné době nechystají, je klidně možné, že první lidé, kteří si desítky let po ukončení projektu Apollo znovu prohlédnou lunární krátery zblízka, budou opravdu turisté. Termín zatím není jistý – záleží pochopitelně krom jiného i na tom, kdy se najde druhý zájemce.
