Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

PROCHÁZKOVÁ: U ruských řezníků na Euru zaráží tolerance jejich země k násilí a nenávisti k Západu

Názory

  13:20
Bylo nás osm a rozjeli jsme se po centru Marseille ve dvou autech s cílem najít nějakou možnost po uliční rvačky, píše jeden z členů ruské fanouškovské obce, který si říká Molodoj na webu Okolofutbola. Kdepak. Nejsou to žádní příliš vášniví milovníci fotbalu. Kroky ruských fanoušků ve Francii jsou pečlivé naplánované, vůdci rvaček se domlouvají na podrobnostech prostřednictvím sociálních sítí, z domovské Rusi jim radí ti, kteří se na Euro 2016 ve Francii nedostali, neboť nesehnali zhruba dva a půl tisíce eur.

Po skončení zápasu v Marseille vypukly v hledišti rvačky mezi anglickými a ruskými fanoušky. foto: Eddie Keogh LivepicReuters

Společně se přece na podobné akce připravovali v ruských lesích, kde pravidelně probíhají bojová cvičení ruských ultras. Nyní, pod pohrůžkou diskvalifikace svého týmu, se možná fanoušci z Ruska obrní větší opatrností, ale to je trošku pozdě – reputace budoucího pořadatele MS ve fotbale v roce 2018 je definitivně pošramocena.

Následníci sovětských fanoušků

Ruští fanoušci jsou přímými následníky fanoušků sovětských. Ti se na zahraniční scéně představili poprvé v Praze v roce 1990. V plné síle o sobě ale dala agresivní část fotbalové veřejnosti vědět až v polovině 90 .let, kdy se definitivně zformovaly dva velké tábory fanoušků – klubu CSKA fandili „Red-Blue Warriors“ a Spartak měl oporu ve „Flint’s Crew“. Právě tyto dvě bandy zahájily v Rusku módu násilí na stadionech, posléze i v ulicích.

Dnes mají řadu svých webů a skupinových profilů na sociálních sítích, kde se domlouvají na akcích, včetně útoků na fanoušky protivníka. Nejznámější platformou je Russian-ultras.com. Například moskevští ultras představují vysoce organizované společenství, které projevuje i politické ambice. Svědčí o tom i včerejší divoká diskuse na sociální síti VKontaktě. Poté, co byla zveřejněna zpráva o podmínečné diskvalifikaci ruského týmu, objevily se komentáře jako: „Nohy si o nás otírají, pederasti evropský.“ Další z výlevů nad záběry zkrvavených obličejů zní: „S námi je Bůh a tím je řečeno vše.“ Následují výkřiky o ruské síle, odhodlání i nebojácnosti.

Ještě zuřivější byly reakce na policejní akci, při které byl zastaven autobus plný ruských fanoušků, kteří mířili na utkání se Slováky. To už se do diskuse zapojili i ruští politici. Kdo si myslí, že nabádali své krajany řádící v cizině ke klidu a slušnosti, šeredně se mýlí. Například lídr liberálních demokratů Vladimir Žirinovskij obvinil francouzské četníky, že se nechali unést historickou nenávistí Francouzů k Rusům kvůli neúspěchu Napoleona.

Agresivita fanoušků není nijak překvapivá. Zarážející je míra tolerance oficiálních ruských míst k propagaci násilí a nenávisti k západnímu světu. V řadě prohlášení totiž zní tóny imperiálního vlastenectví a pak ještě jeden motiv – odpor k homosexuálům – tak nemístný právě v tyto dny – transformovaný často do vyobrazování Evropy jako „gay klubu“, ve kterém mají hlavní slovo sexuální menšiny, zatímco „skuteční chlapi“ už zůstali jen v Rusku. „Copak Rusům nepatří obdiv za jejich hrdinství?“ ptá se novinář a bývalý tiskový mluvčí Ruského fotbalového svazu Andrej Malosolov. A pokračuje: „Přinejmenším zmlátili občany země, která byla vždy z historického i politického pohledu nejstrašnějším nepřítelem Ruska.“

Síla zčásti politická

Že jsou ruští fanoušci síla zčásti politická, že jsou nositeli nacionalismu, obdivovateli prezidenta Vladimira Putina a obhájci imperiální ruské politiky, se ví dávno. I proto je k nim Kreml shovívavý. Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta, sice násilnosti odsoudil, ale také přidal varování: „Rusko bude hájit práva svých občanů.“ Tahle fráze zazní z vysoce postavených ruských úst vždy, když je třeba ospravedlnit nějakou neplechu.

Jako by v Kremlu nevěděli, kdo teď ve Francii Rusko kromě fotbalistů reprezentuje. Například delegace fanoušků, kteří si říkají Orlovskije mjasniki (Orlovští řezníci). Na stránkách mají i vlastenecký překlad Orel Butchers. Na internetu si v posledních letech často stěžují, že stále méně členů je ochotno jít na zápas se zaťatými pěstmi. Kdysi „řezníci“ dokonce vydávali časopis Testosteron, ve kterém byly výzvy k likvidaci nejen sexuálních menšin.

Dokud fanoušci s vytetovanými svastikami jen tloukli ruské anarchisty nebo honili po ulicích opoziční aktivisty, vnímali jsme je jako ruskou odrůdu obecného jevu. Podle francouzského zpravodaje Nové gazety Romana Anina vnesl ale „ruský oddíl“ do běžných potyček fanoušků nový prvek – profesionalismus, přesnost a tvrdost. A také hrdost na to, jak reprezentují svou vlast.

Na síti VKontaktě se také objevil výkřik: „Pomstěte naše dědy!“ Proč se ruští fanoušci mají mstít na Britech za své dědečky? Je to snad narážka na Velkou vlasteneckou? Nejspíš ano. Ruští hrdinové-ultras bezpochyby v očích svých krajanů, poslanců i vládních činitelů 11. června 2016 zvítězili nad veterány fotbalového chuligánství – Brity –a překonali je v brutalitě i krvelačnosti. Píší o tom všechny světové listy. A o to jim šlo. „Rusové, kupředu!“