BRNO Ruština se vrací do módy, její původní učitelé si s ní ale nemusí vědět rady. Mnozí proto v Brně půjdou znovu do školy, aby dokázali učit „současnou“ ruštinu.
„Už nestačí učit jen původní ruštinu a jako její součást klasickou literaturu. Aby byla konkurenceschopná a užitečná, je třeba zohlednit například obchodní či další praktickou konverzaci a komunikaci,“ podotýká Jiří Gazda z ústavu slavistiky brněnské filozofické fakulty. Právě tam nyní nabídli všem učitelům ruštiny možnost vzdělávacích kurzů. „Není to ale klasická výuka jazyka. Zvolili jsme formu metodických seminářů a jazykového kurzu,“ poznamenal. Díky podpoře z Evropského sociálního fondu je pro účastníky zdarma.
Základních i středních škol, kde výuku ještě před pár lety opovrhovaného jazyka nabízejí, výrazně přibývá. Se sháněním učitelů ale prý velké problémy nejsou. „Ruštinu učíme až na kratší přetržku v polovině devadesátých let vlastně neustále. Na zajištění výuky nám ale stačí jeden kantor na poloviční úvazek,“ uvedl ředitel prestižního brněnského Gymnázia na tř. Kpt. Jaroše Jiří Herman. Učitel s aprobací pro němčinu a ruštinu se prý neztratil ani v pauze, kdy se věnoval výuce němčiny.
Právě návrat k výuce jazyka označují odborníci za důležitý. „Ruská kultura byla v mnohém odtržená, chybí aktuální vazby. Mnozí ruštináři třeba mohou mít problém se zorientovat v ruském internetu,“ připomíná Gazda. Místo klasických básníků podle něj lze najít mnoho zajímavých a inspirativních moderních či málo známých děl.
Ruštinu běžně nabízí více než polovina brněnských gymnázií, ne všude však shromáždí dostatek zájemců. „Kombinace ruštiny a angličtiny mi přijde velice praktická, budu k tomu syna tlačit,“ říká Alena Pospíšilová, která svého potomka letos hlásí do prvního ročníku.
Na ruský jazyk láká také brněnské soukromé Ekogymnázium, ani tady ale nemají s pedagogy potíže. Ten mají jinde. „Problém je s učebnicemi, texty, nahrávkami. Zatímco do angličtiny nebo francouzštiny je toho hodně, pro ruský jazyk nabídka pokulhává,“ doplnil ředitel Petr Handlíř.
Toho si jsou vědomi i na Masarykově univerzitě. V rámci projektu proto vznikne také šest nových metodických příruček, které budou moci učitelé použít přímo ve výuce. „Ruština zažívá jistý boom, kvalitních učebních pomůcek je ale stále málo a učitelé si musejí podklady vytvářet sami,“ potvrdil zkušenosti z Ekogymnázia i Gazda.
Ne všude se ale návrat ruštiny setkal s kladným ohlasem. „Na škole o to nebyl zájem, takže ji ani neučíme,“ stručně sdělil zástupce ředitele Biskupského gymnázia v Brně Vladimír Krátký. Naopak na vysokých školách zájem je. Kromě filozofické fakulty nabízí ruštinu jako obor i fakulta pedagogická. A zájem vysoce převyšuje nabídku.
Do oprašování ruštiny se zapojil i krajský úřad a ruský generální konzulát. Koordinují mezinárodní výměnné pobyty učitelů, ale také studentů.
***
Zájem o Rusko Lidí do Ruska míří stále více Zájem o ruský jazyk se projevuje i na brněnském letišti. Prudký nárůst zaznamenává jediné letecké spojení Moravy a Ruska – letecká linka z Brna do Moskvy. Od včerejška už nelétá jen dvakrát týdně, ale společnost Atlant Soyuz zvýšila počet letů na tři. Kromě středy a neděle tak létá i v pátek. Pravidelné spojení na lince Moskva–Brno začalo fungovat v létě roku 2007. Počet cestujících loni stoupl asi o pět procent na 21 520. Nový páteční spoj je vhodný i pro případné víkendové návštěvy Moskvy. Obousměrná letenka stojí 5870 korun a více.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
