„Brankář Vokoun je samozřejmě jasný, obranné dvojice taky,“ hlásil. „A co se týče útoku, ještě se mně pár variant honí hlavou.“
Definitivně stále není rozhodnutý, koho pošle k Jágrovi. „Přemýšlím třeba, jestli dám Červenku k Jardovi, anebo ke Krejčímu.“
Možností, koho k Jágrovi, se ale nabízí poměrně dost. Jedna z nich hovoří o Čajánkovi na centru a Eratovi na levém křídle, ve hře pro zmíněný elitní útok zůstává i Michálek.
„Jediná útočná formace, o jejímž složení mám jasno už teď, je ta druhá: hrát v ní budou Havlát, Plekanec a Eliáš.“ O „české základní skupině“ na turnaji Růžička hovoří jako o nejtěžší. „V ostatních si to o první místo pravděpodobně rozdají jen dva týmy, u nás se první místo pokusí utrhnout hned tři mužstva.“
Růžička odletěl již na svoji pátou olympiádu, poprvé se ale na střídačku postaví v roli hlavního kouče.
Pět let u kormidla „Každá velká soutěž, ať už jen to mistrovství světa, nebo olympiáda, samozřejmě člověku pomůže,“ pokračoval. „Trénuju deset let, z toho jsem polovinu času strávil u nároďáku. Takže si různá ponaučení beru k srdci. Při koučování jde částečně o instinkt, ale pečlivě musíte sledovat i ostatní týmy. Třeba švédský kouč Bengt-Ake Gustafsson je velký lišák. Dokáže zničehonic naprosto změnit hru svého týmu. I v tom tkví umění trenérů.“ Růžička ví, že kdekdo tipuje finálový zápas Kanada-Rusko, a zmíněný pohled docela chápe:
„Kanada hraje doma, takže není co řešit, a Rusko, coby vítěz posledních dvou světových šampionátů, je taky hodně silné. Mě by ale potěšilo, kdybychom si finále zahráli my... Rusy potkáme už ve skupině a nějak si budeme muset poradit hlavně s Ovečkinem. Hraje neskutečně, je schopný dát v zápase i pět gólů. Něco na něj musíme vymyslet, rozhodně ho nenecháme moc jezdit...“
O Slovácích, s nimiž turnaj zahajujeme, Růžička hovoří opatrně: „Vzali si s sebou i starší hráče, to nejlepší, co mohli. Budou určitě hodně silní.“ A konečně čtvrtý do mariáše ve skupině Lotyši? „Ty zatím moc neznám,“ přizná Růžička.
Kanadu Růžička naposledy navštívil v době, kdy ještě hrával NHL: „Jsem rád, že dali olympiádu právě sem. Dlouho jsem tu ale nebyl, nepatřím mezi cestovatele.“
Popáté na OH Růžička ve třech rolích Třikrát jako hráč. Premiéru na zimních olympijských hrách zažil Růžička v Sarajevu v roce 1984, odkud si přivezl stříbrnou medaili. V Calgary o čtyři roky později reprezentace s Růžičkou skončila šestá a v Naganu v roce 1998 dovedl svůj tým v roli kapitána ke zlatu. V Salt Lake City asistentem. Čtyři roky po Naganu vedl v americkém Salt Lake City reprezentaci Josef Augusta, když po ruce měl právě Růžičku. V památném čtvrtfinále Češi nešťastně prohráli s Ruskem. Vancouverská premiéra. V Kanadě se Růžička na olympiádě poprvé představí coby hlavní kouč.
