Odborníci přiznávají: prodej tuzemských červených vín se propadá. A to v okamžiku, kdy začínají plodit vinice vysazené před rokem 2004. „Tehdy obliba moravského červeného rostla. Jenže pak se začala zvyšovat preference bílých, případně růžových vín, která vítězila ve světě a dostávala se do reklamních kampaní,“ míní Martin Prokeš z vinařství Chateau Lednice. Ten zastupuje i občanské sdružení Forum Moravium, které pro znovuoživení zájmu o červené pořádá o tomto víkendu soutěžní festival Promenáda červených vín ve Velkých Pavlovicích. Ta nevybrali náhodou. „Jsou středem ekologického bioregionu, v němž se na těžkých půdách s vysokým obsahem hořčíku rodí prvotřídní červená vína se zvláštním charakterem typickým pro středoevropské vinařství,“ popsal profesor vinařství Vilém Kraus.
Když se modrá mění v růžovou...
Nyní vinaři modré hrozny zpracovávají nejčastěji na růžová vína či na klarety, které jsou vzhledem bližší k bílým vínům. „Bude třeba zákazníkům vysvětlit, že i my umíme kvalitní červená vína. Konkrétní podobu kampaně ještě nemáme, zamýšlíme se nad ní,“ podotkl ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Už teď mají protivníky: svá červená vína v Česku propagují například Bulhaři.
Podle Machovce nyní v tuzemsku plodí modré hrozny necelých 38 procent vinic. „Před omezením výsadby nových vinic to bylo asi třicet procent, byl tu tedy nárůst, který je třeba zúročit,“ dodal.
Vinaři upozorňují, že lidé si zvykli právě na bílé víno. „Zatímco bílá sbírala ocenění i v cizině, červená tam vinaři přestali posílat, protože si nevěřili. A jejich sebedůvěru snižovali i sommeliéři,“ shodují se. I výkupní ceny modrých hroznů jsou podle nich blízké likvidačním.
„Chceme položit ten mýtus, že moravské červené není konkurence schopné,“ plánuje Prokeš, podle kterého mají moravská červená díky zlepšujícím se technologiím do dvou tří let šanci dostat se na světovou špici. „Některá se již nyní vyrovnají francouzským,“ dodal.
Například ve valtickém Národním vinařském centru v Salonu vín, který zahrnuje stovku nejlepších vín v republice, je nyní 68 vín bílých, 29 vín červených, jedno víno růžové a dvě vína šumivá.
Rostoucí kvalitu moravských červených vín potvrzují i další. „Ještě před pár lety nebyla sice moravská červená hodnocena špatně, ale zahraniční odborníci je spíš jen jaksi brali na vědomí. Poslední dva roky se situace mění, červená vína získávají ceny,“ upozornil Miroslav Jandora, který už několik let prezentuje vybraná moravská a česká vína v Paříži. „Hodnotiteli jsou odborníci na slovo vzatí, kteří na našich vínech oceňují především originalitu i to, že právě u červených je patrné, že se zlepšuje práce vinařů,“ doplnil.
Důvod, proč by moravská vína nutně musela být horší, neexistuje. Vždy záleží na vinaři a hlavně na tom, zda hrozny a víno dostanou optimální čas ke zrání.
***
Změna barvy
Růžové a klaret
Z modrých hroznů lze kromě červeného vína vyrábět i růžové či klaret. Růžové je podle zákona obecnější označení. Klaret je víno z modrých odrůd okamžitě lisovaných bez nakvašení rmutu (hmota vzniklá mletím hroznů), vzhledem se blíží bílému. Letos byl poprvé mezi svatomartinskými.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
