Ryšavého Vrač: doktor, léčitel, či lhář?

Vrač! I my, kteří jsme povinně maturovali z ruštiny a přitom jsme z ní celá léta propadali, si pamatujeme, že vrač je česky lékař. Dřív prý měl na Rusi blíž ke slovu lhář, nejspíš pro špatně určenou diagnózu. V srbochorvatštině však vrač dodnes znamená šaman starých kultur nebo také zaříkávač. Ať tak či onak, tím vračem je míněn protagonista románu, který vystudoval školu divadelní režie, celý život zasvětil divadlu, aby se oblažován vánkem svobody stal moskevským metařem a polepšil si na vedoucího komunálního dispečinku. Gusev není lékař. Je to šaman, je to zaříkávač. Jen díky autorovi neodejde ze světa, aniž by zanechal výraznou stopu v nás čtenářích. Aspoň v těch, kteří mají rádi divadlo, nevěrné manželky, ruské osudy, záda oficiální politiky, známé divadelní ikony, které si tu poctu nezasloužily, a naopak neznámé génie, kteří proletěli divadelním Ruskem a záhy se utopili v alkoholu. Gusev nám jen tak mimochodem mění pohled na literární ikony (Bulgakov), ruskou závist ilustruje na Gogolovi a monolog prokládá anekdotami, aby trefně glosoval konkrétní situace.