Pro zamítnutí normy, jak je podali ve druhém čtení Petr Bendl (ODS), Josef Nekl (KSČM) a Jana Lorencová (ANO), hlasovalo 84 ze 164 přítomných poslanců i z řad vládní ČSSD a hnutí ANO. Proti bylo 53 členů dolní komory.
Projde sporný památkový zákon? Němcovovi údajní vrazi se možná už dozvědí výši trestů |
Část poslanců předloze vyčítala mimo jiné to, že nepřináší systémové změny a naopak zachovává nynější koncepci a neřeší kritizovanou dvojkolejnost památkové péče. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) naopak o zákonu mluvil jako o celospolečensky potřebné normě, kterou podporuje řada významných subjektů působících v památkové péči. Kritici podle něho využívali často zavádějící a nepravdivá tvrzení.
Návrh sepsalo ministerstvo kultury kvůli tomu, že nynější zákon z konce 80. let je překonaný, neboť nepředpokládá přechod k tržní ekonomice a obnovu soukromého vlastnictví. Nová pravidla měla zajistit, aby „současný vývoj nevedl ke škodám a úbytku kulturního dědictví“.
Předloha by například upravila roli Národního památkového ústavu při povolování stavebních úprav památek nebo stavebněhistorické průzkumy, změnila by podmínky k vydávání oprávnění k restaurování a odlišila by záchranný a badatelský archeologický průzkum. Zakotvila by také účast spolků na ochraně architektonického dědictví.
Lepší postavení měli získat vlastníci nemovitostí v památkových rezervacích a zónách, které ale nejsou kulturními památkami. Nově měli dostávat příspěvky od státu podobně jako majitelé kulturních památek.
Úřadům měla dát norma právo reagovat ze své moci při ohrožení kulturní památky. Změnit se měl i institut vyvlastnění, aby jej vůbec bylo možné využít.
Zákon by změnil také vyhlašování památkových rezervací nebo vydávání plánů ochrany památkových území. Podle vládního návrhu měla vzniknout rada pro koncepci památek světového dědictví a několik odborných poradních orgánů ministerstva kultury. Předlohou by navíc vznikl nový elektronický systém evidence památkového fondu.
Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví a Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče poukazovaly na to, že norma nechrání nejcennější a zároveň nejohroženější část tuzemského kulturního dědictví - historická města.
Hlavní úkol vlády v oblasti kultury
Přijetí nového památkového zákona byl přitom hlavním úkolem současné vlády v oblasti kultury. Zákon měl podle ministerstva kultury zefektivnit a zprůhlednit péči o památkový fond. Návrh sepsalo ministerstvo kultury kvůli tomu, že nynější zákon z konce 80. let je překonaný, neboť nepředpokládá přechod k tržní ekonomice a obnovu soukromého vlastnictví. Ve Sněmovně se k předloze sešly desítky pozměňovacích návrhů. Zamítnutí zákona považuje ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) za podraz.
„Je to pro mě překvapení, je to vítězství lobbismu a politikaření,“ komentoval Herman středeční zamítnutí návrhu. Ministerstvo kultury podle něj bylo připravené podpořit i některé pozměňovací návrhy. Památková péče bude podle Hermana dál fungovat, přišla však o možnost být kvalitnější.
Památkový zákon byl většinou 2 hlasů zamítnut. Památková péče ohrožena není. Je škoda, že lobbismus a politikaření pro tentokrát zvítězily.
— Daniel Herman (@DanielDherman) 12. července 2017
Dalším zákonem v této oblasti, který měl být prioritou vlády, je zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře. Řešit měl hospodaření velkých státních kulturních institucí. Od jeho předložení ale ministerstvo kultury (MK) ustoupilo.
Závazkem vlády uvedeným v programovém prohlášení i koaliční smlouvě byla snaha resortu dospět k jednomu procentu výdajů ze státního rozpočtu pro kulturu. Od roku 2013 do letošního roku vzrostly výdaje MK o více než 40 procent. Procentuální podíl na státním rozpočtu se zvýšil z 0,76 procenta v roce 2013 na 0,96 procenta pro rok 2017, ale včetně výdajů dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Závazky vlády k jednomu procentu jsou ale bez výdajů na církve.
Ministerstvo navýšilo platy státních zaměstnanců v kultuře nad rámec zvýšení platů ve veřejné sféře. Úřad také za své úspěchy považuje velké opravy sídel svých příspěvkových organizací, většina z těchto akcí ale byla rozpracována před nástupem současné vlády. Ta zahájila opravu Státní opery nebo Uměleckoprůmyslového muzea. Rekonstrukce Klementina trvá již téměř deset let a postupu nepomohlo několikeré střídání ředitelů instituce během pár let.
Další slibovaný zákon, který měl umožnit přeměnu 29 příspěvkových organizací do podoby, která by pomohla zlepšit jejich fungování a vícezdrojové financování, ministerstvo nepředloží. Naopak úspěšný byl loni ministr Herman s novelou zákona o audiovizi, která zajistila zdroj příjmů pro Státní fond kinematografie, zpřesnila podporu výroby českých filmů i podmínky pro filmové pobídky.
Na jejich základě se do Česka vracejí zahraniční štáby. Na pobídky stát loni dal po 800 milionů korun, stejně jako plánuje letos. Od letošního roku funguje v rámci ministerských dotací zvláštní program pro velké a zavedené festivaly s letitou tradicí; jim umožnil lepší plánování programu s finanční jistotou, podle příjemců dotací na živé umění ale program odčerpal finance jiným.
Projednána nebude asi novela zákona o Státním fondu kultury, která je ve Sněmovně a která měla pomoci lépe hospodařit fondu zatíženému dluhy kvůli loterii z 90. let .
Ministerstvo prosadilo novelu autorského zákona. Autorské poplatky se budou moci v budoucnu zvyšovat jen o inflaci. S požadavkem kolektivních správců na jejich větší zdražení bude muset předem souhlasit ministerstvo kultury.
Herman nesouhlasí s tím, že se již léta čeká na nový autorský zákon. „Novelou došlo k rozsáhlým změnám předchozí úpravy, včetně takových institutů, jakým je nový postup při sjednávání sazebníků odměn. Takže v tomto ohledu vláda zcela splnila to, co si předsevzala, a co bylo aktuálně v oblasti autorského práva naléhavé,“ prohlásil.
