Někdy člověk o nějaké jméno náhle „zakopne“ na každém kroku. Tenhle týden je to shodou okolností Zdeněk Svěrák.
„Pořád čekáme, kdy se zase po čase objeví nějaké hloupější publikum, ale ne, chodí k nám čím dál chytřejší lidi,“ řekl mi včera s údivem v hlase. Vysvětluje si ten fakt tím, že od této sezony v Divadle Járy Cimrmana zrušili fronty na vstupenky, které se vždycky jednou za měsíc postavily do žižkovské Štítného ulice a vydržely přes celou noc. „Už to nebyly fronty fanoušků, ale překupníků,“ vysvětlil ten zásah do systému předprodeje a myslí si, že když se prodávají lístky jen přes internet, mohou k nim do divadla pouze ti, kteří tímto médiem vládnou. A vyprodáno je stejně rychle jako dřív.
Svěrákovo jméno teď problesklo z více stran: po dobročinné akademii pro Paraple se objevuje jako spoluautor alba písniček o zvířatech, které se nastřádaly z televizních Hodin zpěvu – o bonus Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř požádali Martu Kubišovou a ta pro ně nově nahrála jednu píseň, o čápovi. Také je uveden jako autor čerstvé knížky pro děti Pan Buřtík a pan Špejlička, která, jak poctivě vysvětluje, je nová asi z poloviny. Před pětatřiceti lety napsal její dvě kapitoly a ty vyšly v Albatrosu jako útlé sešity. Nevyvolaly prý zvláštní ohlas, možná dokonce zapadly. (Svěrák tehdy nebyl zdaleka tak slavný jako dnes.) Teď po několikaletém naléhání redaktorů připsal kapitolu třetí, stejně obsáhlou jako ty dvě staré. „Už to píšu jako dědeček, ale tehdy jsem je psal jako táta Aničky a Honzíka.“ Děje se ale toho teď tolik, že na nějaké další psaní prý vůbec nemá čas. Naštěstí jeho veslo autora pro děti pomalu přebírá ta někdejší Anička, Svěrákova dcera, která zrovna chystá křest své vlastní hravé knížky pro děti.
A co je důležité: divadlo, navzdory různým předpovědím, jež se vynořily po smrti Svěrákova spoluautora Smoljaka, funguje stále obdivuhodně. Atmosféru v něm připomíná čerstvě vydaná kniha Ladislav Smoljak hrající, bdící. Kamarád a spolupracovník Svěrák napsal k zajímavým fotografiím krátké vysvětlivky, kamarád a spolupracovník Weigel se synem vtiskli publikaci typickou úpravu a „šmrnc“. Ladislav Smoljak i celé Divadlo Járy Cimrmana v ní žije. Což je podstatné.
O autorovi| MARTA ŠVAGROVÁ, redaktorka LN
