Sanitka převážející pacienta s antraxem havarovala. Záchranáři nacvičovali zásah v Bubenečském tunelu

Kromě pražských hasičů, policistů, záchranářů a hygieniků si zásah vyzkoušeli i lidé ze Zdravotního ústav Ústí nad Labem a Technické správy komunikací.

Scénář celé situace byl poměrně prostý. Sanitka převážející vysoce infekčního pacienta s plicním antraxem v důsledku technické poruchy narazila o půlnoci do stěny tunelu. Na místě zůstali zaklíněni dva členové posádky a převážený pacient, který na následky nehody zemřel. Jeden z členů posádky následně přivolal záchranáře. Ti informovali krajské operační středisko hasičů, kteří vyslali na místo síly a prostředky a informovali další složky IZS.

Současně se o nehodě dozvěděla také Policie ČR a to díky kamerovému záznamu v tunelu. Na místo dorazila první z nich - a protože nevěděla o možné nákaze, byla vystaveni plicnímu antraxu. Další hlídky, které v rámci cvičení na místo dorazily, už o situaci věděly vše potřebné. Uzavřely tak nebezpečný prostor v tunelu, odklonily dopravu a připravily místo na příjezd ostatních složek.

Jakmile dorazili hasiči, vymezili nebezpečnou patnáctimetrovou zónu okolo místa nehody. Do této zóny vstoupila skupina v ochranných oblecích, aby mohla potvrdit stav posádky, zajistit místo a provést protipožární opatření.

Hasiči následně z kabiny vyprostili zraněnou posádku sanitky, dekontaminovali je a předali do péče záchranářům. Právě koordinace mezi jednotlivými složkami byla nedílnou a důležitou součástí celého cvičení.

Poté zasahujícíc dekontaminovali všechny osoby, které byly vystaveny nákaze, a také sanitku a všechny použité věci.

Takováto cvičení pomáhají všem složkám IZS připravit se na podobné reálné situace, ve kterých by bylo třeba zasahovat u pacienta s nebezpečnou a vysoce nakažlivou nemocní, jako je plicní antrax. Ten je bakteriálního původu a vyskytuje se zejména u hospodářských zvířat, bývá ale používán i jako součást biologických zbraní. Přenáší se nejen skrze ústa, ale i dýchací cesty nebo oděrky v kůži.