Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Sankční seznam i lživý film nám vadí, vytkl Zaorálek ruskému velvyslanci

Slovensko-cest

  17:06aktualizováno  18:16
PRAHA - Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) v pondělí ruskému velvyslanci v ČR Sergeji Kiseljovovi řekl, že je velmi znepokojen ruským sankčním seznamem osob z EU, které nesmějí vstoupit do země, i ruským dokumentem o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa, který má za hrubě zkreslený.

Lubomír Zaorálek foto: MAFRA - Michal Růžička

Zaorálek to po schůzce řekl novinářům. Zařazení čtyř českých politiků na seznam Česko podle něj pokládá za neodůvodněné. Odmítá takové zacházení s českými občany.

‚Nežádoucí‘ Schwarzenberg: Je to vyznamenání od Putina, lezeme jim na nervy

Kiseljov podle Zaorálka popsal vznik sankčního seznamu, který čítá celkem 89 jmen evropských politiků a diplomatů a který je odpovědí na unijní sankce vůči Rusku za jeho angažmá na Ukrajině. Z Česka jsou na něm bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, poslanec Marek Ženíšek (oba TOP 09), europoslanec Jaromír Štětina a bývalý eurokomisař Štefan Füle. Vznikal prý rok a půl a jsou na něm osoby, které podle Moskvy sehrály nějakou roli v „převratu na Ukrajině“ nebo ho podporovaly.

Souvislost s dokumentem

Podle Zaorálka má tato černá listina nebezpečnou souvislost s dokumentem ruské státní televize o dosud neznámých stránkách Varšavské smlouvy. Invaze vojsk paktu v srpnu 1968 byla podle něj zákrokem proti chystanému převratu v Československu, který mělo na svědomí NATO a bývalí esesáci a fašisté, jak snímek mluví o tehdejší československé opozici.

Nesmysly, manipulace. Ruská propaganda o srpnu 68 slouží ke strašení Západem

„Podstatou toho seznamu má být to, že jsou to ti, kteří se podíleli na údajném převratu v Kyjevě, zatímco ten film zase mluví o tom, jak údajný převrat v roce 1968 nebyl dílem Čechů a Slováků, ale esesáků a amerických a německých imperialistů,“ uvedl šéf diplomacie. Zdůraznil, že tyto konspirační teorie a nasazování „zlé psí hlavy“ Západu v Rusku ho velmi znepokojují.

„Neexistuje cesta ven“

„Neexistuje cesta ven ze vztahů, které dneska jsou mezi Evropou a Ruskem, pokud bude pokračovat to, že se takto neustále lživě a nepravdivě bude zacházet s událostmi,“ prohlásil Zaorálek. Podle něho dokument odráží i současné obtížné česko-ruské vztahy. „To zkreslování (historie v něm) je hrubé, lživé a je do nebe volající,“ poznamenal ministr. „Je to nehoráznost, na kterou nelze nereagovat,“ dodal.

Velvyslanec se podle ministra snažil význam snímku bagatelizovat a zdůraznil, že stále platí dřívější vyjádření sovětského prezidenta Michaila Gorbačova i jeho ruských nástupců, kteří se přihlásili k ruské morální odpovědnosti za invazi do Československa v roce 1968.

Nebezpečný trend

Hrad odsoudil reportáž o okupaci v roce 1968. Zaorálek si předvolal ruského velvyslance

Zaorálek toto zlehčování prý odmítl. Stejně tak jako Česko v souvislosti se 70. výročím konce druhé světové války odmítlo překrucování její historie a role sovětské armády, není možné hrubě zkreslovat pravdu o událostech roku 1968, sdělil ministr Kiseljovovi. „Tento film je projevem trendu, který je nebezpečný, a já se obávám, že něco podobného se může opakovat,“ podotkl.

Zatímco tento dokument se podle Zaorálka týká česko-ruských vztahů, sankční seznam je celounijní problém, na který EU také bude reagovat společně. Předpokládá, že se mu bude věnovat příští jednání ministrů zahraničí EU. „My tohle pokládáme za neodůvodněné, nezargumentované a odmítáme takovýto způsob zacházení s našimi občany,“ přiblížil, jaký bude postoj Česka, který už dnes sdělil ruskému velvyslanci.

Všichni se omluvili. I Rusko

  • BULHARSKO: V srpnu 1990 odsoudil účast své země na invazi vojsk do ČSSR v roce 1968 bulharský parlament. Označil ji jako nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaného státu a vyjádřil hluboké politování nad účastí bulharských vojáků na této akci.
  • MAĎARSKO: Poslanci maďarského Národního shromáždění se od invaze distancovali v září 1989. Tehdejší maďarský ministr kultury István Hiller se v srpnu 2008 jménem své vlády omluvil za maďarskou účast na obsazení Československa vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy.
  • NDR: Na počátku prosince 1989 vyjádřil politování nad účastí východoněmeckých vojáků také nejvyšší zákonodárný sbor NDR, který v prohlášení požádal československý parlament a lid o prominutí.
  • POLSKO: Jako úplně první odsoudily v srpnu 1989 přepadení Československa v roce 1968 polský Senát a Sejm. V roce 2005 vyjádřil svou lítost nad polskou účastí i loni zesnulý komunistický prezident Polska Wojciech Jaruzelski.
  • RUSKO: Nejdéle čekaly Česká republika a Slovensko na ruskou omluvu. První ohlasy ze sovětské strany se ale objevily již v prosinci 1989. Prezident SSSR Michail Gorbačov na tiskové konferenci v Miláně označil Pražské jaro v roce 1968 za proces demokratizace, obnovy a humanizace společnosti a řekl, že reakce sovětského vedení na vývoj v ČSSR v roce 1968 "nebyla zcela adekvátní". V únoru 2006 označil Gorbačov likvidaci československého "socialismu s lidskou tváří" v roce 1968 za chybu.

Autor: