„Budeme mít vzdušné síly a budeme mít vesmírné síly, oddělené, ale rovnocenné,“ prohlásil začátkem tohoto týdne americký prezident Donald Trump. Vesmírné síly budou podle něj vedle letectva, námořnictva, pozemního vojska, zvláštních námořních jednotek a pobřežní stráže šestou samostatnou armádní sekcí.
Prezident sice nemá pravomoc vytvořit nové jednotky, to musí schválit americký kongres, Trump má ale v současnosti na své straně značnou podporu ze strany šéfů vojenských sil i kongresmanů. Podle magazínu Defense One by mohlo vytvoření vesmírných sil vejít v zákon již v roce 2019.
Trump chce dominovat ve vesmíru. Oznámil vznik vesmírných sil a plány na ‚dobytí‘ Měsíce a Marsu |
Ačkoliv se již několik měsíců o zřízení vesmírných sil v rámci armády hovořilo, nebylo jasné, zda vznikne jako samostatná jednotka. To se rozhodlo až pondělním oznámením Trumpa. A zaskočilo i samotný Pentagon.
„Chápeme prezidentovo vedení. Naše oddělení zahájí práce na této záležitosti, která má značné dopady na zpravodajské operace letectva, pěchoty i námořnictva. Ve spolupráci s Kongresem vznikne proces, do kterého se musí zapojit řada činitelů,“ uvedlo v reakci ministerstvo obrany. Vyřešení budoucí struktury plánují do srpna.
Zřízení nových armádních sil se však nelíbí americkému letectvu. Právě to tím totiž přijde o většinu kompetencí, které doposud zastávalo. Vedení navíc odmítá postup, jakým bylo vytvoření těchto sil oznámeno.
Ilustrační snímek
„Je to další příklad politiky: připrav se, střel, zamiř,“ uvedl pro Defense One generál David Deptula, který v současnosti vede Institut studií vesmírných sil. Podle něj by měla armáda nejprve začít kadety připravovat na možnost boje ve vesmíru a ne piloty stíhaček a bombardérů přeučovat na nové postupy. Logické by prý bylo nechat vesmírné síly pod letectvem.
Co budou vesmírné síly?
Náplň nových složek americké armády zatím není jasná. Podle odborníků bude nejprve nutné ve spolupráci s experty vytvořit nové doktríny a vytvořit nové inovativní koncepty operací. „Neznamená to, že bude vesmír více vyzbrojen. To se děje tak, ať už se na tom Spojené státy podílejí, či ne,“ tvrdí Todd Harrison z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Vytvoření nových militarizovaných vesmírných jednotek není zdaleka novým konceptem. V USA je vývoj a práce na pokročilém vesmírném programu zásadním elementem národní bezpečnosti již od vlády prezidenta Eisenhowera v 50. letech. Tento proces navíc značně akceleroval během studené války obzvláště pak v průběhu vlády administrativy prezidenta Reagana, která vyhlásila tzv. Strategickou obrannou iniciativu (SDI). Kritici jí tehdy se posměšně přezdívali „Hvězdné války“.
  |
Její součástí byly mimo jiné i koncepty raketových systémů ve vesmíru, či laserových paprsků schopných sestřelit satelit. Mimo jiné chtěli pracovníci Organizace strategické obranné iniciativy vytvořit systém stovek bojových center a satelitů obíhajících planetu.
Samotná iniciativa byla považovaná za jeden ze spouštěčů další vlny zbrojení během studené války a američtí republikáni ji rádi připomínají jako důvod rozpadu Sovětského svazu, který podle nich Reagan „uzbrojil“.
Ke strategiím SDI se dnes vrací i Trumpova administrativa. Podle zdrojů Defense One v Bílém domě je jednou z ambicí vytvořit satelitní zbraňový systém, který by byl schopen částicovými paprsky sestřelit balistické rakety nepřátel.
Obavy z války ve vesmíru
Právě před eskalací zbrojení varují v současnosti Číňané. Podle mluvčího ministerstva zahraničních věcí Keng Šuanga může Trumpovo rozhodnutí zahájit „vojenskou soutěž ve vesmíru“.
„Čína vždy obhajovala mírové užití vesmíru a byla vždy proti závodům ve zbrojení ve vesmíru,“ uvedl mluvčí pro americký deník Washington Examiner. „Především jsme proti využívání vesmíru jako bojiště.“
Právě kvůli Číně a Rusku však prezident Trump celý projekt zahájil. „Vesmír bude důležitý finančně i vojensky. Nechceme, aby nás vedly Čína a Rusko a další země. Vždy jsme vedli my a po dekády jsme měli náskok,“ uvedl během svého pondělního proslovu prezident Trump.
Jeho nařízení získalo širokou podporu mezi republikánskými kongresmany již v květnu, kdy Trump začal o zřízení vesmírných jednotek hovořit. Například podle alabamského kongresmana Mikea Rogerse je dobře, že USA „zasvětily separátní složky armády pouze vesmírné misi“.
„Budoucí války se budou odehrávat ve vesmíru a my musíme být prozíraví a v předstihu před dalšími zeměmi kvůli naší národní bezpečnosti,“ uvedl Rogers pro CNN, podle americké vlády je totiž důvodů pro rychlý vývoj v oblasti vesmírných sil hned několik.
Čína i Rusku dávno pokročily
Podle výroční zprávy amerického ministerstva obrany z roku 2015 totiž Čína vyvíjí orbitální protisatelitové systémy, které by mohli sestřelit satelity USA. Ačkoliv se Číňané pravidelně schovávají za „mírové motivy“ za svým vesmírným výzkumem, již otestovala nejen protisatelitové, ale i protiraketové systémy.
„Tyto systémy jsou tvořené satelity vyzbrojenými takovými zbraněmi jako výbušná a fragmentační zařízení, zbraně využívající kinetickou energii, lasery, radiovou frekvenci, rušičky, nebo robotická ramena,“ stojí ve zprávě ministerstva.
Ve vyzbrojování vesmíru pokročili v posledních letech i Rusové. Prezident Putin začátkem března oznámil, že se ruským vědcům podařilo úspěšně otestovat hypersonickou raketu, která může být vypuštěna až na oběžnou dráhu, dokáže se vyhýbat radarům i protiraketovým systémům.
Záběr z videoprojekce: ruská střela Sarmat.
