Prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump během závěrečné tiskové konference po jednodenním summitu v Helsinkách o tématu Ukrajiny příliš nehovořili. Padlo jen pár vět, stejně jako u otázky uznání anexe Krymu.
Putinovi noční vlci si zřídili na Slovensku základnu. S tanky a obrněnými vozy |
Podle zdrojů agentury Bloomberg však o východní Ukrajině, kde se region Donbas nachází, hlavy mocností perně diskutovaly za zavřenými dveřmi jen v doprovodu překladatelů. Vladimir Putin to měl ve čtvrtek během jednání na ministerstvu zahraničí sdělit ruským diplomatům s tím, že prezidentu Trumpovi navrhl uspořádání referenda, stejně jako tomu bylo v roce 2014 na Krymu.
Podle dvou zdrojů z diplomatických kruhů se měl Putin následně s americkým prezidentem dohodnout, že plán na zorganizování referenda nezmíní na tiskové konferenci, aby o něm mohl Trump ještě přemýšlet.
  |
Detaily jednání ruského a amerického prezidenta stále zůstávají nejasné. Většina detailů uniká spíše z ruské strany, která referendum popisuje jako snahu ruského prezidenta ukončit čtyřletý konflikt, jež Evropa odmítá.
Putinův návrh by prý počítal s hlasováním na separatistických územích o jejich budoucím statusu a měl by být vedený pod mezinárodním dohledem, uvedli diplomaté, kteří si nepřáli být jmenováni. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prozatím odmítl komentovat, co prezident Putin na summitu řekl, ani jaké jsou detaily Putinova návrhu.
„Diskutovali některé nové nápady. Bude se na nich pracovat,“ uvedl mluvčí Peskov stroze pro média. Podle ruského velvyslance v USA Anatolije Antonova nabídlo Rusko Trumpovi „specifické návrhy pro řešení situace,“ zda je mezi nimi i referendum Antonov odmítl sdělit.
Bílý dům doposud otázku referenda nekomentoval. Zpráv z USA ohledně schůzky s Putinem příliš není. Podle svých slov totiž o tom, co padlo mezi Putinem a Trumpem, nemá tušení ani šéf amerických tajných služeb Dan Coats. „Nevím, co se během toho jednání stalo,“ uvedl ve čtvrtek na Aspenském bezpečnostním fóru.
Putinův návrh značně rozhořčil ukrajinskou vládu, obzvláště v době, kdy se prezident Trump jasně nepostavil proti uznání anexe Krymu. Podle ukrajinsko-americké novinářky Natalije Antonové se stala Ukrajina „první obětí Trumpovy lhostejnosti.“
Separatisté na Donbasu
Společně s anexí se v roce 2014 spustil i separatistický konflikt na Donbasu, tedy v Donětské a Luhanské oblasti, kde jsou separatisté neoficiálně podporování Ruskem. Ukrajina separatistům nabídla autonomii pod nadvládou Kyjeva a podporuje umístění mezinárodních mírových jednotek.
Spojené státy i Evropská unie opakovaně obviňovaly Rusko ze zásobování separatistů zbrojním arzenálem, ale také personálem. Kreml jakákoliv obvinění odmítá a to i přes zatčení řady ruských vojáků na ukrajinském území.
Lídři separatistických republik již uspořádali referenda v roce 2014 a následně vyhlásili nezávislost. Hlasování však byla EU i USA uznána za neplatná a Ukrajina je označila za frašku. Rusko je však respektovalo jako přání lidu. Loni pak Putin podepsal dekret, kterým uznal pasy a další dokumenty vydané separatistickými vládami.
