Zpráva o konání summitu byla zveřejněna den poté, co v Moskvě jednal Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton.
Agentura TASS s odvoláním na Kreml uvedla, že prezidenti spolu budou jednat o americko-ruských vztazích a o mezinárodních tématech. „Oba lídři budou diskutovat o vztazích mezi USA a Ruskem a řadě otázek národní bezpečnosti,“ informoval také Bílý dům.
MACHÁČEK: Proč by se Trump neměl scházet s Putinem |
Americký prezident novinářům ve středu bez uvedení konkrétního termínu řekl, že by se s Putinem mohl setkat po skončení bruselského summitu NATO, který se bude konat 11. a 12. července. Bezprostředně na něj 13. července naváže Trumpova návštěva Británie. Trump tehdy dodal, že s šéfem Kremlu bude hovořit například o konfliktu v Sýrii či o situaci na Ukrajině.
Trump nevěří vměšování Ruska do amerických voleb
Krátce před čtvrtečním oznámením o konání schůzky Trump na twitteru znovu odmítl, že by se Rusko vměšovalo do kampaně před prezidentskými volbami v USA v roce 2016. „Rusko nadále říká, že nemá nic společného s vměšováním do našich voleb!“ napsal.
Podle Putinova poradce Jurije Ušakova hovořil o údajném ruském vměšování do amerických voleb s ruským prezidentem ve středu i Bolton. „Z naší strany bylo jasně řečeno, že se ruský stát nevměšoval a nevměšuje do domácí politiky USA,“ řekl Ušakov.
Trump se v předvolební kampani i po zvolení do úřadu několikrát vyslovil pro zlepšení vztahů Spojených států s Ruskem. Podle agentury Reuters by ale mohla schůzka podráždit některé spojence USA, které se snaží Putina izolovat, například Británii.
Gorbačov: Schůzka vejde do dějin
Konání summitu Trumpa s Putinem přivítal generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. „Vítám nadcházející setkání prezidentů Trumpa a Putina, protože věřím v dialog,“ uvedl. Přístup NATO k Rusku je podle něj dvojí: obrana a dialog. „Dialog není známkou slabosti. Dialog je známkou síly,“ dodal Stoltenberg.
„Rozhodnutí uspořádat plnohodnotný summit je velmi pozitivní zprávou,“ uvedla také předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. Vyjádřila naději, že schůzka bude počátkem „normalizace“ rusko-amerických vztahů.
Také bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov považuje chystaný summit za historickou šanci na zlepšení vztahů. „Pokud dva šéfové států po tak dlouho očekávaném setkání navážou spolupráci, pak dozajista (taková schůzka) vejde do dějin,“ řekl nositel Nobelovy ceny za mír.
Průlom to nebude, tvrdí ruské ministerstvo zahraničí
Ruské ministerstvo zahraničí se ale ve čtvrtek snažilo očekávání vkládaná do vrcholné schůzky mírnit. Moskva má podle jeho mluvčí Marije Zacharovové „pragmatická a realistická“ očekávání a to i vzhledem k velkému počtu témat, kterými by se měli prezidenti zabývat. „Všeobecně bych doporučovala všem, aby nepoužívali slova jako je ‚průlom‘,“ řekla Zacharovová.
Podle agentury AP by se měli během následujících dvou týdnů sejít ministři zahraničí USA a Ruska Mike Pompeo a Sergej Lavrov, aby dohodli podrobnosti summitu. Podle agentury Interfax bude v Rusku od soboty do příštího pátku na návštěvě také delegace amerického Kongresu.
Trump a Putin se loni v červenci krátce setkali na summitu předních světových ekonomik G20 v Hamburku a pak v listopadu na mezinárodní ekonomické konferenci ve Vietnamu. Podle agentury Reuters si oba prezidenti také nejméně osmkrát telefonovali.
V Helsinkách se sešli i Bush a Gorbačov
Původně se jako o místu setkání amerického a ruského prezidenta spekulovalo o Vídni. Volba ale nakonec padla na finskou metropoli, kde se v minulosti již několik podobných setkání konalo. V roce 1975 se tam sešel americký prezident Gerald Ford se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem, v roce 1990 prezident USA George Bush starší s prezidentem SSSR Michailem Gorbačovem a v roce 1997 americký prezident Bill Clinton se svým ruským protějškem Borisem Jelcinem.
Finský prezident Sauli Niinistö řekl, že jej Rusko a Spojené státy informovaly o přání uspořádat summit v Helsinkách minulý týden. Vyjádřil naději, že Trump a Putin budou jednat i o kontrole zbrojení a bezpečnostní situaci v oblasti Pobaltí. „I malé kroky ke snížení napětí by byly v zájmu všech,“ řekl Niinistö.
