Vyšetřování tak nepotvrdilo původní hypotézu, že Bhuttová zahynula v důsledku jednoho ze tří výstřelů, jež explozi předcházely. Důkazy, které se britským specialistům podařilo shromáždit, navíc ukázaly, že atentát na Bhuttovou spáchal jediný útočník, nikoli nejméně dva atentátníci či skupina, jak se zprvu vyšetřovatelé domnívali.
V souvislosti s atentátem už pákistánské úřady zatkly několik osob, mezi nimiž je i patnáctiletý mladík, který se doznal, že měl sloužit jako záložní sebevražedný útočník.
Jedni viní Mušarafa, druzí Al-Káidu
Bhuttovou připravil atentát o život na předvolebním shromáždění 27.
prosince v Rávalpindí. Příčinu její smrti provázely spekulace a stále není zcela jasné, kdo za vraždou stál. Zatímco vládní místa obviňují z její smrti militantní stoupence islámské teroristické sítě Al-Káida, z průzkumů veřejného mínění je zjevné, že téměř polovina Pákistánců vidí za vraždou politické spojence prezidenta Parvíze Mušarafa.
Nejasnosti kolem atentátu na Bhuttovou, jejíž Pákistánská lidová strana měla v nadcházejících parlamentních volbách velkou naději na vítězství, se snažil Mušaraf vyřešit tím, že k vyšetřování přizval Scotland Yard. Pomoc, kterou mu nabízela OSN, ale odmítl.
Vyšetřovací zpráva o vraždě Bhuttové se dostává na veřejnost necelých čtrnáct dní před parlamentními volbami, které byly kvůli atentátu a následnému napětí v zemi odloženy z ledna na polovinu února.
