Už víte, jak budete slavit sedmdesáté narozeniny?
Sedmdesátka pro mne dlouho měla až monstrózní tajemství. Padesátka? To bylo jen odpočívadlo u dálnice a rychle dál. Oproti tomu šedesátka už chtěla víc. Začal jsem koukat kolem sebe a všímat si, že celá má generace, ta fůra válečných a poválečných dětí, už dávno zešedivěla - některé známé jsem dokonce nepoznával; zdravil jsem je a vykal jim. Nastal čas kácení v našem lese, což mě přimělo pocítit se svými vrstevníky silnou sounáležitost. Na rozdíl od mnohých mých dávných kamarádů jsem se sedmdesátky dožil a pochopil, že tenhle věk je nejčistší blues - hořké, ale krásné, plné přemítaní a porozumění divoké směsici lásek a malérů, takové odhazování nepodstatného.
Celý rozhovor najdete v pátečním vydání Lidových novin v magazínu Pátek
