"Bylo by velmi potřebné, a z mého pohledu i nezbytné, přezkoumat, zda jsou obě smlouvy v souladu s ústavní charakteristikou ČR," uvedla Rippelová.
Nejde o projev antiamerikanismu
Argumentovala mimo jiné tím, že ústava počítá v zásadě jen s krátkodobým pobytem cizích vojsk na českém území. Pobyt na dobu delší než 60 dnů sice může schválit parlament, nemělo by to být ale na časově neomezenou dobu, míní senátorka.
Exposlanec a nový senátor ČSSD Josef Řihák vyjádřil nesouhlas s prohlášením premiéra Mirka Topolánka (ODS), podle něhož by byl porušen polistopadový vývoj v Česku, pokud smlouvy nebudou schváleny. Podle příbramského starosty Řiháka nesouhlas s umístěním radaru v Brdech není projevem antiamerikanismu. Senátor KSČM Václav Homolka má za to, že je nutno řešit otázky bezpečnosti kolektivně a že radar zvyšuje nebezpečí konfliktu v Evropě.
Místopředseda Senátu Jiří Liška z ODS prohlásil, že prvořadou povinností každého státu je hájit národní zájmy. Tím základním je podle něj posílení bezpečnosti. A to Česku přinese umístění části amerického protiraketového systému v Brdech, zdůraznil Liška. ČR tím podle něj získá také politické zabezpečení proti tlaku silnějších států. "A to i od některých našich partnerů," podotkl senátor, aniž se zmínil o tom, které země má na mysli.
Dryml: Česko se stává křovím v boji mezi Ruskem a USA
Zvýšení bezpečnosti ČR od vybudování amerického štítu očekávají také předsedkyně Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová a senátor za Stranu zelených Jaromír Štětina.
Opačný názor má sociálnědemokratický senátor Vladimír Dryml. Chystaný americký radar v Brdech je podle něj jednoznačně zaměřen proti Rusku, které se jím oprávněně cítí ohroženo. "Česká republika se stává křovím ve strategických hrátkách mezi Ruskem a Spojnými státy," míní Dryml, který varoval i před hospodářskými dopady nepřátelství s Moskvou. "Pokud radar nebude, nic se nestane. Svět nebude bezpečnější," prohlásil senátor ČSSD.
Svůj odpor proti smlouvám zdůvodnil i tím, že nechce, aby jeho jméno bylo v budoucnu citováno ve stejném kontextu jako jména signatářů takzvaného zvacího dopisu, který měl ospravedlnit vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.
