Maso prošlé či bez ‚původu‘. V Praze měla problém každá třetí hospoda |
Vědci se zaměřili na 200 starých lidí, jejichž průměrný věk byl 74 let. Ze studie vyplynulo, že volba skladby jídelníčku našich dědečků a babiček nijak nevyniká rovnováhou a bezpečností, přestože je správná výživa považována za zásadní faktor pro udržení zdraví ve stáří a přestože je bezpečnosti potravin přikládána velká důležitost zejména u starých lidí. Ti jsou totiž mnohem zranitelnější a jsou mnohem více vystaveni nebezpečí oslabení obranyschopnosti organismu a vzniku chronických nemocí.
Zhruba každý třetí senior přiznal, že jeho strava není vyvážená, zvláště proto, že konzumuje příliš mnoho cukrů a tuků. Celých 40 procent sledovaných starých lidí nestuduje etikety na potravinách, aby zjistili nutriční složení výrobku. Polovina dotázaných také uvedla, že potraviny před přípravou rozmrazuje při pokojové teplotě. Tím se senioři vystavují nebezpečí otravy, která může případně nastat z důvodu množení bakterií při okolní, poměrně vysoké teplotě.
Nemocnice podávaly prošlé léky pacientům, zjistila inspekce |
„Zdraví starých lidí je prioritním cílem našeho státního zdravotnictví. Jde nejen o úsporu zdrojů, které by jinak byly vynaloženy na jejich léčbu, ale také o to, aby sami senioři začali být vědomě zodpovědní za svůj jídelníček,“ uvedli koordinátoři výzkumu profesorka Patrizia Laurentiová z Institutu veřejného zdraví a Francesco Landi z oddělení geriatrie, neurovědy a ortopedie.
Autoři studie rovněž připomněli, že v tomto směru mohou mnohem více pomáhat praktičtí lékaři. Zatím ale 30 procent sledovaných uvedlo, že informace o správné výživě získává z televize, časopisů a z internetu. Od odborných lékařů získává tyto informace 35 procent účastníků studie, ale od rodinného lékaře jen 15 procent.