Válka o uhlí. Ozbrojenci blokují doněckou fotbalovou arénu, kde se hrálo ME |
„My, zástupci bývalých ukrajinských regionů, oznamujeme vytvoření nového státu, který je právním nástupcem Ukrajiny. Souhlasíme s tím, že nový stát ponese název Malorusko, protože sám název Ukrajina se zdiskreditoval,“ citovala ruská agentura z „ústavního aktu“ povstalců. Na shromáždění v Doněcku ho přečetl úřadující místopředseda doněcké „vlády“ Alexandr Timofejev.
„Ústavní akt“ separatistů má údajně zastavit občanskou válku a vyloučit další oběti. Nový útvar je následnickým státem Ukrajiny, uvedl šéf doněckých radikálů Alexandr Zacharčenko. V Malorusku bude podle něj vyhlášen po dobu tří let výjimečný stav, v jehož rámci bude platit zákaz činnosti politických stran.
Vlajkou nového státu se má stát prapor Bohdana Chmelnického, zakladatele prvního státu kozáků, který se podle ruského výkladu dějin snažil sjednotit Ukrajinu s Ruskem.
Kozácký hrdina a zakladatel kozáckého státu Bohdan Chmelnický s praporem, kterým se inspirovali separatisté na východě Ukrajiny.
Lunansk: Nikdo za námi nebyl
Útvary separatistůZákladní fakta o útvarech, které dosud vyhlásili proruští separatisté na východě Ukrajiny: - Boje na východě Ukrajiny mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou vypukly 6. dubna 2014, kdy demonstrace proruských radikálů v Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově na východě Ukrajiny přerostly v potyčky s policií, okupaci správních budov a v boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. - V dubnu vznikly na územích dosavadních ukrajinských Doněcké a Luhanské oblasti samozvané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. V květnu se v těchto republikách konalo referendum, ve kterém se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost. - Obě republiky následně vytvořily soustátí Svaz lidových republik, pro který se později ustálil název Novorusko, který odkazuju na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmražen. - Obě samozvané republiky se uznaly navzájem a uznala je také Jižní Osetie, která se v roce 2008 odtrhla od Gruzie po rusko-gruzínské válce o tuto republiku. - Obě republiky mají vlastní vládu i parlament, vlajku, pořádají volby a vydávají vlastní doklady. Počátkem letošního roku ruský prezident Vladimir Putin platnost těchto dokladů pro Rusko potvrdil dekretem, což Kyjev označil za porušení mezinárodního práva a mírových dohod. Šéf Luhanské lidové republiky Igor Plotnickij to potom označil za krok k ruskému uznání "lidových" republik. Jako měna se v obou republikách používá především ruský rubl. - Podle údajů luhanských separatistů se od začátku konfliktu počet obyvatel Luhanské lidové republiky" snížil z 2,2 milionu na něco více než 1,5 milionu. Na území Doněcké lidové republiky žije 2,3 milionu lidí. Celá Ukrajina má celkem podle posledních odhadů ukrajinského statistického úřadu přes 42 milionů obyvatel. - Pozornost nedávno vyvolalo otevření "zastupitelského centra" Doněcké lidové republiky v Ostravě, za kterým stála předsedkyně stejnojmenného spolku a údajná honorární konzulka Nela Lisková. Soud nakonec spolek zrušil, podle něj jeho činnost byla nezákonná a překrývala se s činností jiných subjektů veřejné správy. - V úterý šéf doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko vyhlásil stát Malorusko, k němuž přičlenili 19 z 24 ukrajinských regionů i hlavní město Kyjev. Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě - kromě doněckých povstaleckých regionů 19 z 24 oblastí Ukrajiny. Hlavním městem nového "federálního státu", jehož ústava se prý chystá, má být Doněck. Projekt však nemá podporu luhanských radikálů. |
Povstalecký projekt Maloruska však nemá podporu luhanských radikálů. Vyplývá to z informace luhanské agentury LIC. Vedení „Luhanské lidové republiky“ označilo krok za pochybný a odmítlo se ho účastnit.
Zacharčenko v úterý na shromáždění v Doněcku ohlásil vznikl Maloruska, které má jako nástupnický stát nahradit „nefunkční“ Ukrajinu. Prohlásil, že součástí nové federace s hlavním městem v Doněcku bude kromě doněckých povstaleckých regionů a 19 z 24 oblastí Ukrajiny i samozvaná Luhanská lidová republika.
Jeden z vůdců tamních separatistů Vladimir Děgťarenko ale agentuře LIC řekl, že v Doněcku žádní zástupci Luhansku nebyli a nikdo s vedením luhanských povstalců o novém státě nehovořil.
„V této chvíli o smysluplnosti podobného kroku velmi pochybujeme,“ poznamenal Děgťarenko. Jeho stoupenci prý kromě toho dodržují minské mírové dohody, které nemají alternativu. Pokud ale z Doněcku přejde nějaký návrh, luhanská skupina ho prý posoudí.
Ruský politolog: Za měsíc o Malorusku nebudeme vědět
Zdrženlivost Moskvy vůči projektu doněckých radikálů v úterý naznačila státní agentura TASS. Tlumočila názor politologa Alexeje Česnakova, podle něhož je krok separatistů vzdálen realitě.
„Projekt Maloruska je dílem spisovatelů a blogerů blízkých k vedení DNR (Doněcké lidové republiky). V samotném vedení DNR ho mnozí považují za neseriózní. Je to spíš literatura než politika,“ řekl Česnakov. Za měsíc podle něj o Malorusku už nikdo nebude nic vědět.
Mluvčí Porošenka: Obnovíme svrchovanost
Mluvčí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka v reakci na úterní krok separatistů uvedl, že Ukrajina obnoví svrchovanost nad celým svým územím. „Ukrajina obnoví svou svrchovanost nad Donbasem i Krymem,“ napsal na Twitteru mluvčí Svjatoslav Ceholko. Ruská nejvyšší místa zatím úterní vývoj oficiálně nekomentovala.
Předseda výboru Státní dumy pro záležitosti postsovětského prostoru Leonid Kalašnikov v první reakci prohlásil, že krok povstalců lze „lidsky pochopit“. Separatisté by nicméně měli být „v podobných záležitostech ostražitější“. „Jako šéf výboru to podpořit nemohu. Jako člověk, komunista a poslanec už dávno Rusko vyzývám, aby tyto státy (lidové republiky) uznalo,“ řekl Kalašnikov.
Název Malorusko, či Malá Rus, se pro Ukrajinu po staletí hojně užíval v Rusku a často v ruském prostředí zaznívá dodnes. Podle jazykových expertů jde spíš o imperiální archaismus z dob carského období. Separatisté v Doněcku a Luhansku nicméně od povstání v roce 2014 používají pojmy Malorusko nebo Novorusko pro regiony, které si nárokují. V létě roku 2014 požadovala přejmenování Ukrajiny na Malorusko Lidovědemokratická strana ruského nacionalisty Vladimira Žirinovského.
  |
Malá Rus byla v minulosti zejména v Rusku a Polsku chápána jako geografická analogie Velké Rusi (dnešního Ruska), Bílé Rusi (dnešního Běloruska) či Červené Rusi (haličského regionu na západě Ukrajiny).
Proruští radikálové zahájili v roce 2014 povstání proti Kyjevu odděleně v Luhanské a Doněcké oblasti, v jejichž zabraných regionech vyhlásili své „lidové republiky“. Občasné tendence ke spojení opakovaně narážely na osobní rozbroje, politické ambice a mocenské spory. Pojem Novorusko, kterým separatisté i jejich spojenci v Rusku operují, se přitom dosud vztahoval spíš na jihovýchodní regiony Ukrajiny, nikoli na rozsáhlé oblasti až ke Lvovu, které má povstalecké Malorusko zahrnovat.
