Z diplomacie rovnou do odboje. František Schwarzenberg odmítl podepsat slib věrnosti Hitlerovi

  15:10
Premium

František Schwarzenberg | foto: Schwarzenberský archiv Murau

Ve službách československé diplomacie bychom mnoho osobností urozeného původu nenalezli. K výjimkám patří princ František Schwarzenberg (24. března 1913 Praha – 9. března 1992 Unzmarkt), který s ministerstvem zahraničí spolupracoval již jako student práv. Náležel ke generaci, již prostředí mladé republiky formovalo. Schwarzenberg ji – na rozdíl od většiny šlechty – přijal za svou. Osudy Masarykova Československa se nakonec velmi silně prolínaly i s jeho vlastním příběhem. Ačkoliv svým původem se řadil do kosmopolitního světa evropské aristokracie, cítil se být Čechem.

Na svět přišel 24. března 1913 v Praze jako druhorozený syn Karla V. Schwarzenberga a jeho ženy Eleonory. Do Františkova dětství – a též jeho staršího bratra Karla – zasáhly hned dva osudové momenty. Tím prvním bylo nečekané úmrtí otce krátce po vypuknutí první světové války.

Druhý důležitý okamžik nastal o sedm let později, když Eleonora Schwarzenbergová uzavřela sňatek se Zdenko Radslavem Kinským. Tento Eleonořin krok významně ovlivnil i počínání obou jejích synů z prvního manželství v časech ohrožení Československa nacistickým Německem.

Díky svému nevlastnímu otci se František Schwarzenberg dostal do kontaktu jak s prezidentskou kanceláří a ministerstvem zahraničí, tak i se členy Runcimanovy mise, která v létě 1938 pobývala v Československu.

Společně s otčímem Kinským, bratrem Karlem a dalšími česky smýšlejícími šlechtici se pokoušeli vyvážit působení německé šlechty na britské emisary.

Tento článek je součástí iDNES Premium

Čtěte víc za 49 Kč měsíčně

  • Investigativu od zkušených reportérů
  • Expertní analýzy a komentáře
  • Reportáže a rozhovory s osobnostmi

49 Kč / měsíc

Získat iDNES Premium
Nabídka platí pro nové předplatitele.
Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.