Zatímco první z nich v březnu 1939 zamířil do Velké Británie, kde v letech druhé světové války jako vyslanec a později velvyslanec zastupoval naši exilovou vládu u Jeho Veličenstva, druhý se rozhodl setrvat ve své vlasti. Během okupace působil v odboji, v němž zanechal nesmazatelnou stopu.
Zdeněk hrabě Bořek-Dohalský z Dohalic, člověk s romantickou duší a oblíbený společník, pocházel ze starého českého rodu, jehož existenci písemné prameny zachycují od 14. století.
Ač urozeného původu, smýšlením byl demokrat a zastánce Masarykova Československa.
