Seriál Pohnuté osudy |
Kdyby se narodila jindy a jinde, mohla si podmanit filmový svět. Jenže se strefila do Československa reálného socialismu. Se vším všudy. Se stopkou u filmu i s vydíráním StB. Role angažovaných traktoristek ani uvědomělých soudružek z lidu se pro ni nehodily, krátký nádech, který pro ni znamenala 60. léta a slavná Radokova éra v Městských divadlech pražských, definitivně zatípla normalizace.
Byla odleskem starých časů, ve filmu zůstala uvězněná v rolích koketních, povrchních paniček, talent mohla vložit především do divadla. Pro veřejnost držela až do posledních dnů tvář divadelní heroiny, uvnitř zůstala osamělou ženou, jež na bedrech vleče zatraceně těžký náklad. A přitom si nikdy nestěžuje. „Když jsem přišla do nemocnice převzít, co po mámě zbylo, dostala jsem župánek, bačkůrky a čtyři kartony amerik... To bylo vše. Byl to takovej její podpis,“ líčila v televizním dokumentu Ten drak jednou spadne hereččina dcera, scénografka Kristina Novotná.
