- 22. června 2022 11:00
Horákové dcera za „nenávist pracujícího lidu“ na Čechy rozhodně nezanevřela: „Já nemám tyhle postranní myšlenky. To bylo všechno organizováno komunistickou stranou. A v řadě případů jistě pod velkým tlakem, pod strachem ze ztráty zaměstnání,“ vzpomíná na temná 50. léta. | foto: Jiří Sláma
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Seriál Pohnuté osudy |
Svůj poslední dopis určený především rodině, dceři, těhotné sestře, otci a dalším, napsala Milada Horáková v den popravy ve 2.30 ráno: ... Je to zvláštní shoda okolností; když se měla narodit Jana, udělala jí místo na světě naše máma. Teď dělám tu výměnu životů zase já.…Teď ještě pevný ruky stisk. – Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se uměti prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi. Jsem jen a jen Vaše. Milada.
Dopisy, které její matka napsala v červnu 1950, v posledních hodinách svého života, členům rodiny nevydali. Ačkoli to bylo její poslední přání.
Zajímala ji ženská otázka a v zahraničí ji obdivovali. Milada Horáková, symbol zločinů komunismu a „nejchytřejší žena“ |
„... na poslední návštěvě pár hodin před popravou nám maminka řekla, že nám je napsala. Byla jsem tam tenkrát já, moje teta, tedy maminčina sestra Věra Tůmová, a její muž,“ vzpomínala v roce 2007 v rozhovoru Jana Kánská.
Tehdy třiasedmdesátiletá dcera Milady Horákové přijela do původní vlasti na jednu z návštěv ze svého washingtonského domova.
Připojte se ještě dnes a získejte: