Rozpad ČeskoslovenskaSeriál Rozpad Československa k 30. výročí rozdělení republiky mapuje události před 30 lety a připomíná málo známá fakta. Autor seriálu, historik Jan Rychlík – mimochodem přímý účastník tehdejších vrcholných státoprávních jednání - nás provede bouřlivým obdobím začátku 90. let, jež vedlo k rozpadu společného státu Čechů a Slováků.  |
První oficiální jednání české a slovenské vlády se pak uskutečnilo 8. a 9. srpna 1990 ve vile AGRA v Trenčianských Teplicích. Účastníci se shodli na posílení pravomocí republik, v žádném případě však nemělo jít o decentralizaci. Republiky (alespoň teoreticky) měly mít všechny kompetence, z nichž by některé odevzdaly federálnímu centru. Tento princip byl vyjádřen heslem „federace budované zdola“.
Politické jednání předsedů vlád se uskutečnilo 28. října 1990 ve Slavkově za účasti i prezidenta Havla, předsedy VPN Fedora Gála a čerstvě zvoleného předsedy OF Václava Klause. Tady se však ukázalo, že česká a slovenská reprezentace mají rozdílná filozofická východiska. Čechům šlo o zachování Československa, přičemž kritériem byla funkčnost státu, což znamenalo, že určité pravomoci (zahraniční politika, obrana, finance včetně daňového systému, zásadní nástroje k usměrňování ekonomiky) si federace musela závazně ponechat. Slovenská delegace vycházela z toho, že zde existují dva státy dobrovolně odevzdávající své pravomoci společným orgánům, přičemž otázka funkčnosti byla podřadná a podřízená zásadě, že o ní rozhoduje politická vůle české a slovenské vládnoucí elity stát zachovat, nebo rozdělit.
