Pátek 1. prosince 2023, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Seriály

Nechtěli být Čechoslováky. Němci, Maďaři, ale vlastně i Poláci vnímali postoj úřadů v novém státě často jako šikanu


Německé ženy vítají Hitlera při jeho příjezdu do Sudet v prosinci 1938 | foto: ČTK

Premium Seriál
Kořeny mnichovské krize je nutno hledat již v roce 1918, kdy na troskách mnohonárodnostních monarchií Německa, Ruska a Rakousko-Uherska povstala řada malých států. Nově vzniklé státy měly být založeny na zásadě sebeurčení národů a na etnických hranicích, avšak v národnostně smíšené střední a jihovýchodní Evropě se tento model stěží uváděl do praxe.

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit se slevou 45 %

Právo na sebeurčení jednoho národa se dalo realizovat jen při porušení práva na sebeurčení národa druhého a nové hranice se záhy po svém vytyčení staly předmětem vzájemných sporů a válek. Situace se sice postupně uklidnila, nespokojenost s novými poměry však přetrvávala.

Československý národ?

Jedním z nástupnických států bylo i Československo. Na jeho počátku sice stála euforie ze vzniku samostatného státu, v okolnostech jeho zrodu však již byly do jisté míry zakódovány i budoucí problémy, které měly později tragicky zasáhnout do života našeho národa.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

49
89 Kč
Předplatit
Ušetříte 40 Kč
Následně 89 Kč/měsíc
+ online televize Telly
na 90 dní zdarma

Roční

490
890 Kč
Předplatit
Ušetříte 400 Kč
Následně 890 Kč/rok
+ online televize Telly
na 90 dní zdarma

Dvouleté

990
1 690 Kč
Předplatit
Ušetříte 700 Kč
Následně 1690 Kč/2 roky
+ online televize Telly
na 90 dní zdarma

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 30 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Autor: