Úterý 3. prosince 2024, svátek má Svatoslav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Seriály

Nechtěli být Čechoslováky. Němci, Maďaři, ale vlastně i Poláci vnímali postoj úřadů v novém státě často jako šikanu


Německé ženy vítají Hitlera při jeho příjezdu do Sudet v prosinci 1938 | foto: ČTK

Premium Seriál
Kořeny mnichovské krize je nutno hledat již v roce 1918, kdy na troskách mnohonárodnostních monarchií Německa, Ruska a Rakousko-Uherska povstala řada malých států. Nově vzniklé státy měly být založeny na zásadě sebeurčení národů a na etnických hranicích, avšak v národnostně smíšené střední a jihovýchodní Evropě se tento model stěží uváděl do praxe.

Celý článek je jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Právo na sebeurčení jednoho národa se dalo realizovat jen při porušení práva na sebeurčení národa druhého a nové hranice se záhy po svém vytyčení staly předmětem vzájemných sporů a válek. Situace se sice postupně uklidnila, nespokojenost s novými poměry však přetrvávala.

Československý národ?

Jedním z nástupnických států bylo i Československo. Na jeho počátku sice stála euforie ze vzniku samostatného státu, v okolnostech jeho zrodu však již byly do jisté míry zakódovány i budoucí problémy, které měly později tragicky zasáhnout do života našeho národa.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Autor: